„Pracuješ 12 až 14 hodin denně. Pak musíš zalézt do díry a čumět na filmy. Jaký je den, vlastně ani nevíš. Poznáš to snad jen podle jídla. Každý pátek jsou mořské příšery, v úterý a v sobotu steak, ve středu špagety. To je neměnný zákon.“
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
To není popis nějakého podivného vězeňského režimu či nové bizarní reality show. Takhle se žije na ropných plošinách, kterých jsou po světových mořích a oceánech tisíce. A na jejich palubách je i několik Čechů. Jedním z nich je čtyřicetiletý Rostislav Havlík.
Režim na gigantickém monstru svým způsobem připomíná službu v armádě. „Na plošině zažíváte kombinaci tvrdé disciplíny a nudy. Je proto dobré mít za sebou vojnu. Nějací hipsteři z Kalifornie tu moc šťastní nebudou,“ směje se rodák z Plzně.
Ačkoliv jde o práci pro „suchozemské“ Čechy neobvyklou, v cizině si jich váží. „Na plošinách mají dobrou pověst, protože jsou ochotní tvrdě dřít,“ vysvětluje.
Na druhou stranu, vydělat se tam dají víc než slušné peníze. I stovky dolarů za den. Ročně to dělá i přes dva miliony korun.
Ovšem život uprostřed vodní masy je náročný na psychiku i fyzickou kondici. Vždyť na plošině jste „uvězněni“ třeba i sto dní téměř v kuse. „Aby se člověk aspoň trochu hýbal, procházíme se dokola na přistávací ploše pro vrtulníky,“ podotýká Havlík.
Cesta ze západní části české kotliny až na palubu ropných plošin začala pro Rostislava Havlíka už před dvaceti lety, kdy jako mladík se zálibou v potápění odjel do Anglie.
„Od roku 1996 jsem se po ostrově toulal a věnoval se pilování potápěčských technik. Už v Česku jsem sice absolvoval potápěčský kurz, ale musel jsem sbírat další zkušenosti,“ říká.
Havlík poté vyrazil do Spojených států, kde studoval angličtinu a sháněl práci. Získal ji ve státě Louisiana. „Říká se tam tomu ropné Las Vegas, protože v Mexickém zálivu je největší koncentrace potápěčské a ropné techniky na světě,“ vysvětluje. „Díky ropě zde lidé vydělávají hodně peněz. Ropa je tady životní styl,“ říká.
Rostislav Havlík se postupně vypracoval na ceněného technika, měl na starost údržbu i desítky kilometrů dlouhá potrubí a servis zařízení, kterými pod hladinou oceánu proudí ropa.
Zkušenosti z práce pod vodou uplatnil i mimo ropná naleziště. V roce 2005 pomáhal například s likvidací následků hurikánu Katrina (psali jsme zde). Velkou zkouškou pro něj byla operace, při níž pomáhal zachraňovat posádku ruské ponorky na Kamčatce.
Jak sehnat práci na plošiněAž polovinu zaměstnanců ropných plošin tvoří ti ze základních dělnických profesí. Zhruba 40 procent pak inženýři, elektromechanici, geodeti a další, kteří jsou zodpovědní za chod ocelového monstra. Všichni prochází přísným výběrovým řízením. Hodnotí se pracovní zkušenosti, jazyková vybavenost i zdravotní stav. Angličtina je nutností. Práci na plošině mohou zprostředkovat agentury. Podle Havlíka je ale lepší přímo oslovit ropnou společnost a poslat životopis. Roční výdělek se pohybuje od 1,2 do 2,4 milionu korun podle profese a kvalifikace. |
Když v dubnu 2010 v Mexickém zálivu vybuchla ropná plošina Deepwater Horizont, byla to největší ropná havárie v historii Spojených států. Únik ropy z poškozeného vrtu na mořském dně se tehdy podařilo zastavit až 15. července. „Tehdy jsem přišel o práci,“ vzpomíná Havlík. Kvůli katastrofálnímu znečištění byla velká část Mexického zálivu uzavřena, takže pro potápěče tam nebylo příliš uplatnění.
Podobně na tom byly další tisíce lidí, které živila tamní těžba ropy. „Tehdy si potápěči jako já vydělávali až 1 500 dolarů denně. Měl jsem dopředu sjednané kontrakty na asi 60 dnů, takže ztráty byly velké,“ vypočítává.
V současné době Rostislav Havlík vede tým potápěčů a pracuje na různých ropných plošinách po celém světě. Poslední roky hlavně v Izraeli, Dubaji, Ománu nebo v západní Africe. V přepočtu na české peníze už je milionář. I když nemá ani střední školu, má v USA zaplacený dům.
