„Impulsem k uspořádání setkání pro nás s manželem byly dojmy z četby knihy o Václavu Havlovi od Michaela Žantovského, kterou jsme si doslova předčítali nahlas,“ vysvětlila Věra Habermannová.
„Po přečtení jsme si ještě více uvědomili, jaký byl Václav Havel člověkem se všemi klady i chybami. Jeho hlavní myšlenkou bylo, aby lidé měli svobodu, mohli se svobodně vyjadřovat a cestovat - a tomu obětoval celý svůj život,“ dodala.
Program setkání zahájil koncert tria Domenica s houslistou Antonínem Rousem, jedním z nejslavnějších jihlavských rodáků působícím dlouhodobě v Královském orchestru v Amsterdamu. Trio předvedlo publiku na dvoře klatovecké kovárny skladby, které by se podle Rousova mínění Havlovi líbily, nebo by mohly ilustrovat jeho život.
Na vystoupení navázalo promítání snímků z díla bývalého fotografa Lidových novin Ondřeje Němce, který po řadu let Václava Havla a komunitu lidí z jeho okolí fotografoval. Němec zvolil k projekci i množství fotografií dosud nepublikovaných. Přibližovaly Havla v jeho civilním životě nebo v nečekaných souvislostech.
Striptýzová fotka s Jirousem Havla z míry nikterak nevyvedla
Na jednom ze snímků zachytil fotograf na tiskové konferenci Havla, kterému pozadí v místnosti na fotografii vytvořilo kolem hlavy cosi jako světlé mezikruží svatozáře.
„Ta fotka se mi moc líbila, chtěl jsem ji prosadit do novin. Nakonec ji dali v Lidovkách na zadní stranu, která tam byla vždycky hodně důležitá. Pod fotku napsali: ‚Vždycky jsem chtěl dělat pro lidi něco dobrého‘. No, tolik rozhořčených dopisů od čtenářů, co že jsem to tomu Havlovi udělal, jsem předtím ani potom už nikdy nedostal,“ vyprávěl Němec.
Jiná z fotografií například zachycovala Havla vedle Ivana Martina Jirouse, který měl v té dobé své nešťastné „striptýzové“ období. Ve chvíli stisknutí spouště si Jirous stáhl kalhoty. „Dál naštěstí jeho vystoupení nepokračovalo. Havel dělal jakoby nic, tyhle věci mu nepřipadaly nijak zvláštní,“ komentoval vznik snímku s úsměvem Němec.
Vzpomněl si i na setkání Havla s papežem Janem Pavlem II. ve Vatikánu. „Tehdy jsem si musel koupit svou v mém životě první kravatu, protože to vatikánský protokol vyžadoval,“ líčil Němec.
V Římě pak na tiskové konferenci s Havlem Němec poprvé zažil emotivní nápor konkurenčních fotografů s jižním temperamentem. „Fotografové v davu šíleně řvali jeden přes druhého: Hey, Mr. President, here I am, look at me!! Václava to nijak nevyvedlo z míry. Usmíval se a otáčel se ze strany na stranu, aby si ho všichni mohli vyfotit. Bylo to úžasné,“ smál se Němec.
Okouzlen osvětlením prezident stále rozsvěcel a zhasínal
Při posezení s americkým prezidentem v hospodě U tygra se Němcovi podařilo obejít prezidentský protokol a přes kuchyň do hostince vniknout. „Během třiceti vteřin jsem tam udělal asi dvacet snímků,“ vzpomínal Němec.
Podobně rychlou sekvenci musel pořídit, když fotografoval prezidentovo setkání s kapelou Rolling Stones ve Španělském sále pražského Hradu. „Byli nadšeni, že si mohou ve Španělském sále zapálit cigaretu. Věnovali Václavu Havlovi osvětlení sálu. Dali Václavovi ovladač a on zcela okouzlen pak stále rozsvěcel a opět zhasínal, byl tím úplně nadšený. Tam nás fotografy taky pustili jen asi na minutu,“ pověděl Němec.
Svou autorskou projekci ukončil svou poslední fotografií Havla, kterou pořídil krátce před prezidentovou smrtí. Potom promítal další fotografie z Archivu Václava Havla.
Němec je synem významných chartistů Jiřího a Dany Němcové, jejichž byt byl v éře normalizace jedním z ohnisek tuzemského disentu. Fotograf se tak v prostředí kolem Václava Havla pohyboval celý svůj život. Po dvou desetiletích v Lidových novinách nyní Němec pracuje v Archivu Václava Havla.
Loni vzpomínali u Habermannů na Kryla. Kdo bude za rok?
První vzpomínkové setkání na slavné Habermannově klatovecké kovárně uspořádali loni, kdy zde byl Vzpomínkový večer na Karla Kryla. „V tradici těchto setkání chceme pokračovat, ale ještě nevíme, kdo to bude. Mohl by to být někdo z umělecké branže,“ řekla Věra Habermannová.
Letos se setkání kromě řady politiků z regionu Vysočiny zúčastnil například také herec a dramaturg Petr Oslzlý, který byl v letech 1990 až 1992 Havlovým kulturním poradcem.
Věra Habermannová je manželkou Alfreda Habermanna, syna nestora světového uměleckého kovářství a jihlavského rodáka stejného jména, který v půli osmdesátých let klatoveckou kovárnu na místě staré zemědělské usedlosti na samotě v lese začal budovat.
Alfred Habermann starší se roce 1985 vystěhoval do Rakouska, kde se usadil v kovářském městečku Ybbsitz. Tam také v roce 2008 zemřel. Po něm klatoveckou usedlost převzali jeho synové.
