Výjimečný stav dává dodatečné pravomoci vládě, která bude moci ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům převratu a jejich stoupencům. To jsou podle Ankary příznivci hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA. Prezident Erdogan bude moci vládnout pomocí dekretů a mimo jiné bude možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.
Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag prohlásil, že výjimečný stav nebude mít dopad na ekonomiku, investice ani na každodenní život občanů. Jeho smyslem je podle ministra zabránit dalšímu puči.
Turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş v televizi NTV řekl, že právě kvůli omezení některých základních práv Ankara dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž je Turecko signatářem. Stejný postup zvolila Francie, která vyhlásila výjimečný stav po loňských teroristických útocích v Paříži a nedávno ho prodloužila kvůli masakru v Nice. Podle Kurtulmuşe je však pravděpodobné, že výjimečný stav v Turecku skončí za měsíc až měsíc a půl.
Erdogan však v rozhovoru pro Reuters řekl, že případnému prodloužení výjimečného stavu i po prvních třech měsících nestojí nic v cestě.
Výjimečný stav ve čtvrtek schválil turecký parlament.
Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Personální čistky se dotkly už více než 60 000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 9 000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě.
Zatýkání stále pokračuje. Podle agentury Anadolu se podařilo zadržet jednoho z vojáků, kteří útočili na hotel, kde byl ubytován Erdogan během své dovolené před pučem. Poručík byl zadržen na jihovýchodě Turecka a patří k třicítce vojáků hledaných kvůli útoku na hotel. Erdogan útoku unikl, když těsně před ním z hotelu odjel.
Vicepremiér Mehmet Şimşek řekl, že AKP dávala dlouho Gülenovu hnutí volnou ruku v domnění, že je pro Turecko prospěšné. „Když prezident Erdogan viděl, jaké ohrožení představují, tak jednal,“ prohlásil Şimşek. Podle něj je na útěku ještě 1 000 vojáků. Ankara se snaží předejít útěku lidí podezřelých z účasti na převratu do zahraničí; mimo jiné zpřísnila dohled nad pobřežím Egejského moře, odkud je blízko k řeckým ostrovům. Hlídky ze stejného důvodu posílila i řecká pobřežní stráž.
Ve středu soud do vazby poslal dalších 112 podezřelých, včetně některých soudců nejvyššího soudu a prokurátorů, dnes bylo zadrženo podle tureckých médií dalších 32 soudců a dva armádní důstojníci.
Uprchlí vojáci půjdou v Řecku na dva měsíce do vězení
Řecký soud ve čtvrtek odsoudil osm tureckých vojáků, kteří vrtulníkem uprchli v sobotu na území Řecka, k dvouměsíčnímu vězení s tříletým odkladem. Všichni požádali o azyl a dokud nebude tato otázka vyřešena, budou ve vazbě. Informovala o tom agentura AP. Odsouzeni byli za nelegální vstup do Řecka. Ankara žádá o jejich vydání, aby je mohla postavit před soud kvůli jejich roli během pokusu převzít v Turecku moc. Vydávací řízení je podle řeckého tisku zablokované žádostmi o azyl.
Puč v TureckuKOMENTÁŘ: Pád turecké armády ERDOGAN: O vlásek jsem unikl smrti AKIN ÖZTÜRK: Velitel letectva v poutech F-16: Stíhačky pučistů měly Erdogana na mušce MOTIV: Tureckým vojákům docházel čas PŘEHLEDNĚ: Co vše víme o puči? ROZHOVOR: Přituhuje, puč ale všechny překvapil ODVETA: Na mostě pučisty lynčovali VIDEO: Turecký parlament v troskách |
Ve skupině vojáků, kteří v sobotu přistáli v přístavu Alexandrupolis na severovýchodě země, jsou dva majoři, čtyři kapitáni a dva četaři. Všichni v Řecku podali žádost o azyl, protože se obávají o svou bezpečnost a bezpečí svých rodinných příslušníků. Právě s ohledem na zahájené azylové řízení tak nyní soud nemůže rozhodnout o jejich vydání, verdikt ohledně udělení azylu by měl padnout v první polovině srpna.
Všichni popírají, že se účastnili puče, ale jeden z nich řekl, že vzhledem k rozsáhlým armádním čistkám, které nyní běží v Turecku, se bojí vrátit. Ankara o nich hovoří jako o „teroristech“. „Chtěli jsme do Bulharska, Rumunska nebo do Řecka, nakonec jsme zvolili Řecko,“ řekl v úvodu čtvrtečního jednání jeden z obviněných.
Řecký premiér Alexis Tsipras už v sobotu, několik hodin po nezdařeném puči, vyjádřil podporu demokraticky zvolené turecké vládě. Řekl také, že případ Turků, kteří požádali o azyl, bude řešen rychle a v souladu s mezinárodním právem.
Německu a Itálii se reakce Turecka na nezdařený puč nelíbí. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval Ankaru, aby výjimečný stav ukončila co nejdříve. „Odnímání práva výuky univerzitním profesorům a zakazování vědcům vyjet ze země nepovažuji za opatření odpovídající zákonu, a co je důležitější, současnému tureckému právu. Stále očekáváme, že se Turecko bude držet zákonů a zruší výjimečný stav po třech měsících, jak plánuje. Vše ostatní znásobí napětí a poškodí Turecko,“ řekl ve Washingtonu Steinmeier.
„Vláda má jednat na základě dokázaných ilegálních činů, ne na základě podezírání osob z nějakého politického přesvědčení,“ sdělil také německý ministr.
Za „nepřijatelné“ označil čistky v Turecku Steinmeierův italský kolega Paolo Gentiloni. Syrský prezident Bašár Asad se domnívá, že turecký prezident Erdogan zneužívá pokus o puč k prosazení islamismu, který je ohrožením pro Turecko a celou oblast.
16. července 2016 |
