Pořád to nezní jako zvrat, 37 procent místo 28, že Donald Trump porazí Hillary Clintonovou a stane se americkým prezidentem. A pořád platí, že do listopadových voleb (ale klidně i za pár dní) se může změnit úplně všechno. Oběma směry.
Jak v USA zvolí prezidentaPrezidenta formálně volí volitelé, přičemž každý stát jich má jiný počet podle své lidnatosti. Všichni volitelé daného státu musí volit kandidáta, který ve volbách získal v daném státě nejvíce hlasů voličů. Volitelů je celkem 538, k vítězství je potřeba 270. |
Jisté je, že před průzkumy, v jakém americkém státě kdo koho o kolik předběhl, se jen tak neschováme. A američtí voliči už vůbec ne. V tamějším většinovém volebním systému je totiž každý stát důležitý (a proto je i předmětem zájmu desítek výzkumných agentur).
Analytický server FiveThirtyEight.com, jehož název je odvozen od 538 volitelů prezidenta USA, spustil nedávno průběžně aktualizovaný model rozložení sil, který pracuje s výsledky všech průzkumů a vypočítává z nich, jak si oba kandidáti stojí. Nabízí dva modely: základní, hodnotící šance Hillary Clintonové a Donalda Trumpa čistě podle dostupných průzkumů, a rozšířený, počítající s vnějšími faktory (ekonomikou či volebním chování lidí v minulosti).
Za serverem stojí Nate Silver, analytik, který během posledních dvou prezidentských voleb přesně předpověděl jejich výsledek. V roce 2008 v prognóze vydané těsně před volbami trefil výsledek ve 49 z 50 států (zmýlil se v případě Indiany). O čtyři roky později, opět v okamžiku začátku voleb, označil šanci Obamy obhájit mandát za 91procentní. Republikáni ho za to kritizovali, ale Silverova prognóza vyšla ve všech 50 státech i v D.C.
Nárůst Trumpových šancí je výrazný, říká analytik
Šanci 37 procent dává Trumpovi právě onen rozšířený model, v němž ještě v pondělí měl 28 procent. Základní model mu za tu dobu zvýšil šanci ze 23 na 35 procent (čísla se mění s každým přicházejícím průzkumem).
Server FiveThirtyEight.com neoznačuje žádný z modelů jako lepší či horší. Provozuje oba, aby v dlouhodobém pohledu zjistil, který přístup výsledky předpovídá přesněji (a jak onen rozšířený model vylepšovat).
Udávaná „šance na vítězství“ přitom není totéž, co stávající poměr hlasů v průzkumech, který je velmi těsný. Vychází z pravděpodobnostního rozložení zisku konkrétního počtu volitelů. U Clintonové zatím stále jsou nejpravděpodobnější výsledky nad hranicí 270 volitelů, u Trumpa pod ní.
Nate Silver označil minulý týden Trumpův nárůst za zřetelný už v momentu, kdy se po pár průzkumech šance tohoto kandidáta zvýšily asi o sedm procentních bodů. „Předpovědi FiveThirtyEight jsou obecně konzervativní, dokud se kampaň nepřehoupne do závěrečné fáze. Ta čísla v našich očích znamenají celkem velkou změnu,“ vysvětlil ve čtvrtek Silver.
Automatika nedělá lidské chyby
O tom, že průzkumů veřejného mínění v tom či onom státě je bezpočet, se můžete přesvědčit sami například v přehledu na webu RealClearPolitics. Do českých médií pronikají zprávy jen o některých průzkumech, zpravidla těch překvapivějších. To může vést k chybným interpretacím, jak si nyní oba soupeři stojí.
Silverův model má tu výhodu, že pracuje se všemi dostupnými průzkumy. Je zautomatizovaný - správci ho jen „nakrmí“ novými daty a algoritmus udělá zbytek. Na rozdíl od lidí bez emocí a zkreslení.
„Lidé obecně vyhodnocují průzkumy intuitivně a mají sklon udělat jednu ze dvou chyb. Tou běžnější je brát každý nový průzkum jako klíčový a vyvodit z něj příběh o ‚obratu‘ - který ale následující průzkumy nepotvrdí. A naopak mohou lidé vymykající se průzkum vytěsnit (...), protože se v zásadě správně naučili důvěřovat ‚průměru průzkumů‘,“ říká Silver.
Spoléhání na průměr je ale podle něj dvojsečná zbraň. Lidé mohou zapomenout, že i průměr je tvořený jednotlivými průzkumy a vyvíjí se stejně jako ony. „Průměr není omluvou pro ignorování nepohodlných dat,“ shrnuje.
Jaká tedy ta data z uplynulého týdne jsou - a pro koho jsou nepohodlná? Krátce řečeno: pro Hillary Clintonovou.
Konkrétně čísla od Quinnipiac University jsou pro Trumpa výrazně příznivá na Floridě, v Ohiu a Pennsylvánii, třech velkých a důležitých státech, které dohromady zastupuje 67 z 538 volitelů prezidenta. Republikánského kandidáta může těšit to, že Quinnipiac má pověst poměrně spolehlivého zdroje, kvalitní metodiku a relativně slušnou velikost vzorku (větší vzorek obecně potlačuje velikost statistické chyby).
Na druhou stranu Quinnipiac oproti většině výzkumů vykazuje výsledkovou výchylku ve prospěch republikánů. Všechny tyto faktory Silverův strojový algoritmus bere v potaz a koriguje jejich vliv - samozřejmě nejen u tohoto průzkumu, ale i u ostatních.
Listopadové prezidentské volby samozřejmě zůstávají příliš daleko na to, aby z průzkumů šlo vyvozovat jasné závěry. I tak ale vývoj rozložení sil má svou cenu - umožňuje chápat, proč kandidáti činí co činí, na jaké státy se budou zaměřovat - a sledovat, jaké přitom mají výsledky.