„Pravděpodobnost, že by dnes byl vynesen rozsudek, je malá. Během předchozích líčení byly rozsudky paní Michalákové doručovány vždy písemně. Bude to trvat minimálně čtyři týdny,“ řekl iDNES.cz právník Pavel Hasenkopf, který jel do Norska k soudu, který se koná v malém městě Hokksund.
Hasenkopf předpokládá čtyři možné scénáře, jak soud dopadne. První možností je, že soud potvrdí rozhodnutí krajské komise zbavit Michalákovou rodičovských práv a vydat souhlas k adopci. „V takovém případě se samozřejmě opět odvoláme, a když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě ČR podpoří paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku,“ řekl Hasenkopf.
„Druhá možnost je, že bude zamítnut návrh Barnevernu a pěstounů na zbavení paní Michalákové rodičovských práv a adopci, ale děti zůstanou dál u pěstounů zhruba v tom rozsahu styků, který dnes existuje. To opět nebudeme považovat za dobrý výsledek a dál se budeme odvolávat,“ prohlásil český právník.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Třetí variantou podle Hasenkopfa je, že by soud zamítl zbavení rodičovských práv a adopci. „Sice by nevrátil děti do péče paní Michalákové, ale rozšířil by počet jejích styků s dětmi tak, aby děti a jejich matka dostaly možnost najít si k sobě cestu zpátky, protože poté, co jsou děti polovinu svého života v péči cizích lidí, je těžko můžeme vracet zpátky ze dne na den,“ uvedl Hasenkopf. Čtvrtou variantou je, že by soud vrátil děti zpátky matce, v tento výsledek ale právní zástupce Evy Michalákové nevěří.
V pátek vypovídal norský psycholog, který s Evou Michalákovou pracoval poté, co se zhroutila, když jí úřady odebraly oba syny. Svědectví podal také dědeček obou chlapců Jiří Pavelka. Oba svědčili ve prospěch matky. Vypovídat má také zdravotní sestra, která s Denisem a Davidem pracovala od jejich narození.
Soud podle českého právníka zamítl důkazy, které by vyvracely tvrzení Barnevernu. Byly mezi nimi nahrávky schůzek mezi Pavelkou a dětmi. Na nich je zaznamenáno, jak se chlapci ptají po matce. Norský Barnevern přitom dlouhodobě tvrdí, že se Denis a David s matkou setkat nechtějí. Dalším zamítnutým důkazem je kladný psychologický posudek Michalákové, který vypracoval psycholog z České republiky.
Už od čtvrtka se údajně ukázala hlavní strategie Barnevernu - tvrdit, že Denis a David si u pěstounů zvykli tak, jako by byli u vlastních rodičů.
Děti by měly zůstat u pěstounů, tvrdí policejní komisařka
„Nasvědčuje tomu i překvapivá výpověď místní policejní komisařky, která před pěti lety vyšetřovala a odložila obvinění z údajného zneužívání a vždy svědčila jednoznačně ve prospěch paní Michalákové. Nyní prohlásila, že pro děti by už bylo lepší, kdyby zůstaly u pěstounů. Dlužno v této souvislosti podotknout, že jeden z pěstounů patří k norským policejním špičkám,“ upozornil právník Hasenkopf.
To je přitom v rozporu s judikáty Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. „Podle něj pěstouni nesmějí dětem nahrazovat rodiče. Mají být spíše jakýmisi individuálními chůvami a nadto jsou povinni s rodiči spolupracovat v maximální možné míře, tj. v míře, kterou osobnost rodiče připouští. Paní Michaláková vždy stála o kontakt a spolupráci s pěstouny a není to ona, kdo tomu bránil a brání,“ dodal právník, který matku dlouhodobě podporuje a přiletěl také do Norska.
Zástupci Barnevernu se také znovu pokusili získat pasy obou chlapců. „Stejný požadavek vzešel minulý rok a pan Hasenkopf je tehdy upozornil, že pasy jsou majetkem České republiky a nemohou být vydány cizím lidem. Držitel pasu je pod ochranou ČR. Není důvod se toho vzdávat,“ upozornila ve čtvrtek poslankyně Jitka Chalánková (více zde).
Záležitostí se začalo zabývat také ministerstvo vnitra. Úřad se však s ohledem na probíhající řízení odmítl k problematice pasů vyjádřit. „Vzhledem k probíhajícímu sporu mezi rodinou Michalákových a norskou stranou se k tomu nevyjadřujeme,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Martina Němcová.
Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, loni na podzim norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci (více čtěte zde). Proti rozhodnutí o adopci se odvolala. Stejně postupoval i otec hochů, jemuž úřady rodičovská práva ponechaly.
