„Rozhodli jsme se zvýšit naši vojenskou přítomnost ve východní části Aliance, rozhodnutí již bylo přijato. Nyní diskutujeme o rozsahu sil, v jakých zemích a podobně,“ uvedl před jednáním ministrů Stoltenberg.
Potvrdil, že vojenští plánovači Aliance už předložili konkrétní návrhy na rozmístění několika vojenských praporů v různých zemích regionu. Na detaily je podle něj ale ještě brzy. Rozhodnutí o konkrétní podobě posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí, Polsku či v Bulharsku a Rumunsku podle něj padne až na nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Varšavě.
Především Estonsko, Litva a Lotyšsko, ale také Polsko mají obavy z chování Ruska a požadují stálou vojenskou přítomnost Aliance na svém území. Podle Stoltenberga by mohlo být rozmístěno několik mnohonárodních jednotek s tím, že právě složením z vojáků několika zemí by dostalo klíčový rozměr. „Šlo by o velmi jasný signál, že útok na jednoho spojence by byl útokem na celou Alianci,“ konstatoval.
Odmítl zároveň kritiku Moskvy, že posilování vojenské přítomnosti na východě by bylo porušením dohod NATO s Ruskem z roku 1997, podle níž neměla Aliance v někdejších zemích Sovětského svazu trvale rozmísťovat „významné“ vojenské síly.
„NATO je obranná aliance. A budeme dělat vše, co je zapotřebí, abychom bránili naše občany. Zodpovědně a přiměřeně. A v souladu s našimi mezinárodními závazky,“ řekl Stoltenberg s tím, že zvažované posílení je výrazně pod „jakoukoliv smysluplnou definicí významných bojových sil“.
Stoltenberg zdůraznil, že přístup NATO k Rusku nyní spojuje silnou obranu a odstrašení s dialogem. „NATO neusiluje o konfrontaci. Je v zájmu všech, aby se zabránilo novým závodům ve zbrojení,“ dodal.
Agenda pro summit bude dominovat
Schůzka šéfů diplomacie členských zemí je posledním takovým setkáním před summitem ve Varšavě. Ministři by měli doladit řadu dalších témat agendy, která se na vrcholné schůzce ve Varšavě objeví.
Jednání v Bruselu se nově zúčastní premiér Černé Hory Milo Đukanović, který podepíše protokol o přistoupení jeho země k Alianci. „Po tomto obřadu se bude Černá Hora účastnit všech jednání NATO jako pozorovatel, či host,“ řekl Stoltenberg. Jakmile pak všechny členské země protokoly ratifikují, stane se Černá Hora devětadvacátým členem NATO.
K jednání se připojí také ministři zahraničí dvou partnerských zemí Finska a Švédska.
Aliance bude podle Stoltenberga diskutovat o dalších možnostech, jak podpořit boj proti Islámskému státu. Především pak, jak pomoci Iráku, Jordánsku nebo Libyi při výcviku bezpečnostních sil.
Mezi další témata schůzky patří také pokračující námořní operace v Egejském moři na sledování tras pašeráků lidí, kteří do Evropy přivážejí uprchlíky. Spojenci posoudí možnosti, jak v úzké spolupráci s Evropskou unií zasáhnout proti přívalu migrantů také v centrálním Středomoří.
