Islám je jako nacismus, řekla Samková. A turecký velvyslanec odešel

Skandál mezinárodního rozměru se odehrál ve středu ve Sněmovně. Advokátka Klára Samková na semináři „Máme se bát islámu?“ mluvila o tom, že islám je podle ní jako nacismus a komunismus. Po jejích slovech na protest opustil jednání pozvaný host, turecký velvyslanec v České republice. Poslanci však nečekají, že by to mělo diplomatickou dohru.

„Islám si osobuje právo budovat paralelní právní systém,“ prohlásila právnička Klára Samková. To bychom podle ní v žádném případě neměli dopustit. Řekla, že samotná podstata islámu by měla být označená za zločinnou. „Islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus. Je státní zločinnou a zločineckou ideologií,“ řekla doslova Samková.

Diplomatické dohra? Spíš ne

Odchod některých velvyslanců by neměl mít dohry, míní poslanci, kteří se akce zúčastnili. „Navíc paní Samková není ústavním činitelem, takže v tom nevidím, že by to mělo způsobit diplomatický problém,“ řekl poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Její slova nevydržel turecký velvyslanec Ahmet Necati Bigali, který také spolu s dalšími ambasadory zamířil ve středu do Sněmovny. Po slovech Samkové se zvedl a odešel. A spolu s ním i několik dalších velvyslanců.

„Jste na cestě vrahů, nezbude po vás nic, název vašeho náboženství bude vyslovováno s odporem,“ nenechala se zastavit Samková a pokračovala ve svém projevu. Velvyslanec Ázerbájdžánu Farid Šafijev se později vrátil a požádal o slovo. „Nejde porovnávat náboženství s fašismem,“ řekl ve svém vystoupení.

Než velvyslanec odešel, protestoval proti názvu konference

Turecký ambasador se ještě před vystoupením Samkové a svým odchodem ze Sněmovny ohradil proti samotnému názvu konference, o němž řekl, že mu nepřipadá vhodný. „Také se neorganizují konference, zda se máme bát křesťanství,“ ohradil se ještě před jejími slovy proti názvu akce Máme se bát islámu? „Korán je oblastí míru a bratrství,“ řekl turecký velvyslanec. „Teroristé z organizací jako Daesh nebo Boko Haram nereprezentují islám. 1,6 miliardy lidí, kteří se hlásí k islámu, je obětí těchto lidí,“ řekl Bigali.

„Problémem není islám, ale sebevražda západní civilizace,“ řekl dříve v rámci semináře spisovatel a publicista Benjamin Kuras. „Místo bání bychom se měli bránit,“ zdůraznil. Válku proti západní civilizaci podle Kurase nevede islám, ale asi deseti až patnáctiprocentní menšina uvnitř muslimské komunity. „Umírnění muslimové jsou ohroženi stejně jako bezvěrci,“ tvrdí Kuras. Problémem podle něj ale je, že například 17 procent francouzských muslimů sympatizuje s radikálním islámem.

Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi a spisovatel a publicista Benjamin Kuras na diskusním fóru Máme se bát islámu?

I když čeští muslimové nejsou podle Kurase radikálové, měli bychom dle něj požadovat závazek loajality k českému státu. A propagace islámu by podle něj měla být zcela zakázána ve školách. „Islamofilové by měli přestat lhát o pokojné migraci. Do dvaceti let budou západoevropané v evropských městech menšinou. Migrace se mění v kolonizaci,“ prohlásil a dodal, že bychom v Česku neměli opakovat chyby, které udělaly západní země. „Přestaňme páchat sebevraždu,“ zakončil své vystoupení.

Není třeba se bát islámu, jen některých muslimů, řekl Alrawi

Kurasovi ve Sněmovně oponoval předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muneeb Hassan Alrawi. „Ne, není třeba se bát islámu. Je ale třeba se bát některých muslimů,“ uvedl Alrawi.

„Rozhodně se islámu nemáme bát, ale máme ho poznávat a analyzovat,“ řekla poslankyně za hnutí ANO, exministryně spravedlnosti Helena Válková. „Přála bych si, aby se nám podařila pokojná koexistence dvou velkých náboženství,“ řekla Válková.

Jejím slovům, i vystoupení dalších řečníků v publiku, pozorně naslouchali i třeba poslanci Miroslava Němcová a Marek Benda z ODS, Jaroslav Foldyna či Jeroným Tejc z ČSSD a Nina Nováková z TOP 09.

Historik Jaroslav Šebek mluvil o tom, že islámský terorismus nebyl až zhruba do 70. let minulého století motivován nábožensky, protože jeho pachatelé přistupovali k islámu ze sekulárních pozic a hlásili se převážně k marxismu.

Změna podle Šebka nastala na konci sedmdesátých let se sovětskou invazí do Afghánistánu, která sjednotila sunnitské skupiny - nejprve k odporu k Sovětskému svazu, který se po pádu komunistických režimů přesměroval vůči Západu a liberalismu.

„Pan Kuras buduje obraz islámu, který není založen na znalostech,“ řekla Zora Hesová, analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, která vystudovala filosofii a islamologii ve Francii a Německu a arabštinu na univerzitě v syrském Damašku. „Určitě ale jedna z hrozeb je politizace náboženství,“ připustila Hesová.

„V různých evropských městech jsou no go zóny, kam se i policisté bojí chodit. Proto je i na místě otázka, zda se máme bát islámu a nekontrolované migrace. Do Evropy přichází spousta lidí, kteří se ještě budou radikalizovat,“ řekl organizátor diskusního fóra, poslanec Zdeněk Soukup z hnutí ANO.