Osmašedesátiletý Ray Dearlove byl kdysi dávno úspěšným obchodníkem. Z Jihoafrické republiky emigroval před třiceti lety. Za novou vlast si zvolil dalekou Austrálii. Na své africké kořeny však nezapomněl. Vždy se zajímal o přírodu a osud kriticky ohrožených zvířecích druhů. V roce 2013 se rozhodl, že své ochranářské choutky zaměří na záchranu nosorožců.
Když obr pomáhá obrům. Čínský basketbalista se rozhodl zachránit slony |
Jeho plány jsou neskromné. Z Afriky chce na palubě letadel přepravit do Austrálie 80 nosorožců, kteří tak uniknou před pytláky. Ti se zajímají zejména o jejich rohy, které jsou v Asii ceněným zbožím pro své afrodiziakální a léčivé účinky (více o obchodu s rohy nosorožců a slonovinou se dočtete zde).
Přeprava jednoho nosorožce podle Dearlovea přijde na 60 500 australských dolarů (asi milion korun). Osmdesát nosorožců má absolvovat letecký transport do jedenáct tisíc kilometrů vzdáleného, blíže neupřesněného safari parku v Austrálii. Dearlove neuvedl, kam přesně chce zvířata transportovat, kvůli bezpečnostním důvodům.
„Naším plánem je přesunout 80 nosorožců během následujících čtyř let. Chtěli bychom tak založit stádo pro budoucí množení,“ vysvětlil serveru The Guardian. Šest nosorožců má do Austrálie odcestovat už během letošního roku. Celý projekt je financován z kapes jednotlivých dobrodinců i velkých firem.
VIDEO: Prezident Keni zapálil tuny slonoviny, chtěl upozornit na pytláctví |
Největším problémem je však samotný transport obrovských zvířat, který naráží na přísnou legislativu Jihoafrické republiky a Austrálie. Nosorožci musí být po převozu umístěni na dva měsíce do karantény v zoo v Sydney a až posléze se vydají do safari parku. „Mrzí mě, že o tom všem vůbec musíme uvažovat. Kdyby totiž neexistovalo pytláctví, nepotřebovali bychom žádný takový záchranný plán,“ myslí si Dearlove.
Přesuny nosorožců mezi africkým státy nejsou ničím výjimečným. Ochránci zvířat z organizace Rhinos Without Borders v minulosti spolupracovali na transportu stovky nosorožců z Jihoafrické republiky do Botswany. Ta platí za jednu z nejlepších zemí pro život nosorožců. Tamní národní parky jsou totiž bedlivě střeženy a pytláci v nich působí jen výjimečně, jak připomíná server Daily News Botswana.
Jihoafrická republika je domovem asi 20 tisíc nosorožců, což činí zhruba 80 procent veškeré světové populace tohoto ohroženého druhu. Po celé Africe pytláci v loňském roce zabili 1 338 nosorožců, což je největší číslo od roku 2008, kdy Mezinárodní svaz ochrany přírody začal počty zabitých zvířat tohoto živočišného druhu sledovat.
Nosorožce hlídáme 24 hodin denně, jde o život, říká ochranářská legenda |
Úřady v Jihoafrické republice se pokouší nosorožce chránit, jak jen to jde. Některé vládní návrhy se však nesetkaly s úspěchem. V březnu vláda ustoupila od podpory legislativy, která měla zlegalizovat obchod s rohy nosorožců.
Někteří chovatelé a správci národních parků totiž tvrdí, že pytláctví by se zamezilo kontrolovaným odebíráním rohů nosorožců v anestezii a jejich následným prodejem. Tento postup se však dostal pod palbu kritiky ochránců přírody a do praxe v blízké době zcela jistě uveden nebude.
Podívejte se na reportáž o ochraně nosorožců v JAR:
