Italští politici chtějí supermarkety motivovat pomocí slev na dani za odpad, částka se bude odvíjet od toho, kolik darují. Ve Francii dostanou tučnou pokutu v přepočtu dva miliony korun, pokud tak neučiní. Francie se stala vůbec první zemí na světě, která přímo zakazuje supermarketům jídlo vyhazovat. Iniciátor francouzského zákona Arash Derambarsh rozjel celoevropskou kampaň. Doufá, že by podobný zákon mohl platit v celé EU.
Plýtvají přitom producenti, dodavatelé i spotřebitelé. Podle časopisu Forbes se až 20 procent ovoce a zeleniny v Evropské unii vůbec nedostane na pulty obchodů. V evropských supermarketech totiž platí někdy až nesmyslné předpisy na vzhled potravin. Prodejci mají strach, že by „ošklivé“ potraviny neprodali, a tak farmáři pěstují mnohem víc, než prodají. Vědí, že si supermarkety vyberou jen ty hezké kousky.
Bašta z křivé zeleniny. Lidé si pochutnali na jídle, jež řetězce nechtějí |
V Česku zatím dobrovolně
V Česku darování jídla do roku 2014 bránila supermarketům legislativa. Prodejci museli platit patnáctiprocentní daň z věnovaných potravin. Nyní mohou tuzemské supermarkety darovat prošlé potraviny zdarma nebo alespoň velmi levně potravinovým bankám, ty je pak přerozdělují humanitárním nebo charitativní organizacím.
„Už od roku 2013 úzce spolupracujeme s potravinovými bankami napříč celou Českou republikou,“ uvedl Václav Koukolíček z tiskového oddělení společnosti Tesco. „V případě, že v blízkosti není potravinová banka, tak samozřejmě záleží i na jednotlivých obchodech. Můžou to být různé zájmové spolky nebo zoologické zahrady, které můžou být právě tím adresátem potravin,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje i Věra Doušová z potravinové banky v Praze. „Naším největším partnerem je určitě Tesco, ti nám dodávají potraviny denně,“ uvedla. Mezi její další partnery z řad supermarketů patří Makro, Globus a také Ahold či Lidl. „Tesco kromě trvanlivých potravin dodává dokonce každý den čerstvé potraviny jako pečivo, zeleninu nebo ovoce,“ uvedla Doušová.
„Velmi rádi se do smysluplných charitativních akcí zapojujeme. Například již od roku 2011 spolupracujeme s Českou federací potravinových bank, prostřednictvím které věnujeme potřebným nejčastěji mléčné výrobky, chlazenou drůbež, ovoce a zeleninu, pečivo, nealkoholické nápoje a výživy pro děti,“ uvádí řetězec Globus v tiskové zprávě.
Začarovaný kruh plýtvání
Jídlem plýtvá téměř polovina Čechů. V koši končí ovoce i staré rohlíky |
Ve světě se ročně znehodnotí jedna třetina (asi 1,3 miliardy tun) jídla, přestože je stále vhodné pro lidskou spotřebu. Kdyby se podle Potravinářské a zemědělské organizace USA (FAO) podařilo zachránit jen jedna čtvrtina vyhozeného jídla, stačilo by to na potravu pro 870 milionů hladovějících. Kromě etického rozměru mnohé organizace upozorňují na to, že vyhozené jídlo končí na skládkách a vede k tvorbě metanu, skleníkového plynu, který má negativní dopad na životní prostředí.
Jenže zatímco velké řetězce mají důvod darovat jídlo, jelikož to vypadá dobře v očích veřejnosti, domácnosti takovou motivaci nemají. Největším dílem k plýtvání tak přispívají především sami konzumenti. Ti v Evropské unii vyhodí až 40 procent potravin, supermarkety se na na odpadu podílejí procenty pěti.
Jen v Česku se vyprodukuje 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně. Podle odhadů organizace Byznys pro společnost vyhodí průměrný Čech do koše za rok 170 kilogramů jídla v hodnotě 20 tisíc korun. Až 40 procent Čechů přiznává, že vyhazuje potraviny i několikrát do měsíce. Průměrný občan EU se pak zbaví průměrně 180 kilogramů potravin ročně.
Iniciativy přibývají
Trend skončit plýtváním s potravinami je vidět po celém světě. Britské supermarkety Tesco, Asda, Morrisons a Sainsbury’s se nedávno dobrovolně zavázaly snížit potravinový odpad během příštích deseti let o pětinu. Dohoda, kterou iniciovala britská charitativní organizace WRAP (Waste & Resources Action Programme), se snaží snížit množství odpadu a emise skleníkových plynů spojených z vyhazováním potravin o 20 procent do roku 2025. Dohodu podepsaly i společnosti Coca-Cola, Pizza Hut nebo Nestlé.
Další z iniciativ pro snížení vyhazování jídla se udála v Dánsku. V únoru otevřeli první supermarket na světě nabízející potraviny, které klasické obchody prodávat nebudou či nesmí. Zboží s prošlou záruční lhůtou nebo poškozeným obalem včetně pečiva nebo zeleniny mu dodává největší dánský řetězec Føtex.
Na plýtvání se snaží řadu let upozorňovat také freegani, tedy lidé, kteří se živí výhradně jídlem, které najdou. Nejčastěji potom potravinami z kontejnerů u velkých supermarketů, do kterých prodejci vyhazují prošlé potraviny nebo potraviny s poškozeným obalem.
