Ruská federace je podle slov Vladimira Putina zemí, kde byla zavedena tzv. suverénní demokracie. Ta se liší od politického systému, který známe z vyspělých zemí, především tím, že respektuje „zvláštnosti Ruska“ a umožňuje mu nepodřizovat se diktátu Západu - tedy alespoň podle slov hlavního kremelského ideologa Vladislava Surkova.
Pod uvedenou formulaci je možné schovat téměř všechno - včetně pravidel a postupů, popírajících samu podstatu demokracie a umožňujících zavedení autoritativního politického režimu. Při rozvíjení této tzv. suverénní demokracie se široce uplatňuje tvořivost nejen funkcionářů Kremlu a federálního centra, ale také mnoha vládců a úředníků z regionů. Asi nejoriginálnějším politikem je v tomto smyslu hlava Čečenské republiky, Ramzan Achmatovič Kadyrov.
Nejdřív proti Moskvě, pak s Moskvou
Vladimír Votápek Analytik Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Na očích veřejnosti se mladý Ramzan poprvé objevil jako velitel ochranky svého otce Achmata Kadyrova, jednoho z polních velitelů, bojujících proti federálnímu centru v první čečenské válce (1994 – 1996) a poté muftího republiky – tedy nejvyšší duchovní autority všech čečenských muslimů.
V roce 1999 se Kadyrov starší pokusil svrhnout tehdejšího čečenského prezidenta Maschadova a poté, co Kreml zahájil druhou čečenskou válku (1999 – 2000), přešel i se svým synem na stranu federálního centra. Kadyrov otec se po vítězství Moskvy stal v červnu 2000 hlavou Čečny, nejprve jako vedoucí administrace a od roku 2003 jako prezident republiky.
Jeho politika byla založena na dvou pilířích. Prvním bylo přerozdělování a rozkrádání federálních dotací, umožňujících kromě obohacování nových čečenských vládců i určité zlepšení sociální situace obyvatel a rekonstrukci země. Druhou oporou režimu bylo brutální zastrašování a fyzická likvidace veškeré opozice. V tom hrál nezastupitelnou roli Ramzan Kadyrov.
Uplatňováním politiky cukru a biče se Kadyrovům podařilo eliminovat veřejné projevy odporu proti Moskvě a umožnilo jim hlásit do Kremlu, že se z Čečenska stal loajální subjekt Ruské federace. Když byl v květnu 2004 Achmat Kadyrov zabit během dalšího z řady atentátů, otěže skutečné moci vzal do svých rukou jeho syn Ramzan. Protože nemohl být, díky svému věku, hned zvolen novým prezidentem, stal se alespoň 1. náměstkem předsedy vlády a od listopadu 2005 premiérem.
Hlava státu
Hlavou státu se Kadyrov mladší stal nedlouho po dosažení 30 let. V Grozném byla za jeho vlády postavena nejen údajně největší mešita v Evropě, ale také komplex Groznyj City, ve kterém má podle představ hlavy Čečenska žít místní elita a působit nadnárodní korporace. Hlavní ulice rekonstruovaného města se nyní jmenuje projekt V. V. Putina a vyjadřování osobní podpory ruskému prezidentu je mantrou, který čečenský vládce opakuje při všech příležitostech.
Za touto zástěnou vnější loajality proměnil Kadyrov celou zemi ve své osobní léno. Projevy nesouhlasu jsou tvrdě potlačovány oficiálními strukturami i neformálními gangy, plnícími příkazy Ramzana Achmatoviče, který je podezírán z organizace mnoha vražd, provedených nejen v Čečně, ale i za hranicemi kavkazského státu.
Ochránci lidských práv jsou v Čečně velmi nežádoucí. Za své zločiny musí pykat nejen pachatelé trestných činů (ať už skuteční, nebo domnělí), ale často i jejich blízcí. Nejprve se to vztahovalo na separatisty, kteří se odmítali vzdát. Jejich příbuzným podpalovali Kadyrovské milice domy. V současnosti se ale musí příbuzní veřejně kát i například za domnělou urážku prezidenta.
Dvě manželky
Kadyrovova kreativita při rozvíjení principů suverénní demokracie se dotýká i hospodářství a soukromého práva. Čečenská vládnoucí skupina nejen ve velkém „přerozděluje“ federální dotace, ale také fakticky zdaňuje ekonomicky aktivní Čečence, kteří platí jakýsi „dobrovolný příspěvek“ do fondu Achmata Kadyrova (státní zaměstnanci podle serveru Kavkazský uzel údajně odvádí desetinu svého platu, zaměstnanci soukromého sektoru třetinu a podnikatelé až polovinu svých výdělků).
Ramzan Kadyrov: Ruský satrapa na KavkazuProfil čečenského lídra ze seriálu iDNES.cz Putinovi muži |
I když v Rusku platí zákaz mnohoženství, hlava Čečny jako správný muslim podporuje možnost pořídit si druhou manželku. Sám sice oficiálně druhou ženu nemá, zato jeden z vedoucích velitelů policie si nedávno zcela veřejně pořídil druhou, navíc pouze sedmnáctiletou, manželku.
Není přitom jasné, zda a kdy hodlá federální centrum učinit přítrž porušování nejen lidských práv, ale i ruských zákonů. Až dosud se zdálo, že z pohledu Kremlu jsou tato „specifika“ vyvážena například skvělými výsledky, které Kadyrov hlásí při různých volbách. Například při volbách prezidenta v roce 2012 získal Vladimir Putin v Čečensku více než 90% hlasů (za celou RF dostal 64,7 %), v parlamentních volbách pak dostala provládní kandidátka Jednotného Ruska dokonce 99,48 %.
Dál ke šťastným zítřkům
V poslední době se ale zdá, jako by pohár trpělivosti federálního centra mohl přetéct. V případě vraždy Borice Němcova, který byl před rokem zabit na dohled od Kremlu, ještě prezident Putin nedovolil, aby byl čečenský vládce vyslechnut, i když stopy ukazovaly do Kadyrovova okolí (více o případu zde).
Pak ale hlava čečenské republiky dovedl svůj zápal při prosazování místních specifik k určitému vrcholu, když přikázal místní policii, aby střílela na své kolegy z Moskvy nebo jiných regionů, pokud přijedou do Čečny a budou zde vyšetřovat bez povolení Ramzana Achmatoviče.
Od té doby Kreml odmítá sdělit, zda dovolí Kadyrovovi nechat se potřetí zvolit do svého úřadu. Vládce Čečny na to reaguje navenek klidně, když říká, že může z funkce odejít. Zato jeho spoluobčané tak klidní nejsou a v Grozném a dalších čečenských městech můžeme v poslední době vidět scény jako z filmů Sachy Barona Cohena.
Školní dítka pějí chválu na svého vládce doma i na sociálních sítích. Muži i ženy, soukromníci i státní zaměstnanci mu demonstrují svou podporu a požadují, aby dál vedl svou zem ke šťastným zítřkům. Organizace, nazývající se „Občanské fórum“ vydalo prohlášení, že čečenská společnost nevidí žádnou alternativu k současnému vůdci a že nemůže být ani řeči o tom, že by byl vybrán jeho nástupce. Místní ombudsman tvrdí, že pokud Kadyrov nebude nadále hlavou Čečny, poruší to práva tohoto strádajícího kavkazského regionu.
To vše můžeme vnímat jako místní folklór, odrážející specifickou situaci země. V ruských podmínkách ale musíme být vůči takovým „zvláštnostem“ opatrní. Když jednou začnete popírat základní principy demokracie a realitu nahradíte inscenovaným divadlem, není jasné, kam až vás to dovede. A bylo by hodně smutné, pokud by se dnešní čečenská komedie měl zítra stát realitou i ve zbytku Ruské federace.
