Konec superhrubé mzdy slíbila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, ale už minulý pravicový kabinet odhlasoval, že má na konci roku 2014 superhrubá mzda skončit. Stejně jako daňová přirážka, kterou Nečasova vláda nastavila jako dočasnou na tři roky.
„Tím, že vláda zrušila to, co jsme ji ponechali jako dědictví, superhrubou mzdu zresuscitovala. Zrušením již dříve schválených příslušných zákonů zvýšila přímou daňovou zátěž o 30 miliard,“ navezl se také šéf TOP 09 do vlády Bohuslava Sobotky.
Kalousek řekl, že už minulá pravicová vláda prosadila také jednotný nižší odvod na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění ve výši 32 procent. Ale současná vláda od toho ustoupila, když odmítla myšlenku vzniku jednotného inkasního místa.
Babiš: Je to jen Kalouskova virtuální realita
Babiš, se proti tomu, co Kalousek prezentoval na své tiskovce, ohradil. „Miroslav Kalousek po čase opět zopakoval své absurdní tvrzení, že ministerstvo financí zrušením jeho nepřipraveného jednoho inkasního místa zvýšilo daňovou zátěž obyvatelstva České republiky. Částka, jíž se opoziční poslanec opakovaně snaží mást veřejnost a kterou střídavě odhaduje v rozmezí 30-40 miliard, není ničím jiným než virtuální realitou,“ uvedl Babiš.
Kalousek, který podle něj věděl, že už sám nebude ve vládě, záměrně plánoval poškodit rozpočet na rok 2015. „Jeho zákony proto skutečně obsahovaly nášlapnou minu pro budoucí vlády v podobě poklesu celkového daňového zatížení o zhruba 40 miliard Kč. Povinností jakékoli vlády samozřejmě bylo zrušit tyto zákony, kterými jí „rozpočtově zodpovědný“ exministr ordinoval nejen vyšší deficit a dluh, ale které obsahovaly velké množství nedokončených úprav a chyb vedoucích k významné erozi daňového základu,“ ohradil se ministr financí.
„Snižování daní, o kterém pan Kalousek hovoří, je zcela imaginární a v reálném životě občanů by se nikdy neprojevilo,“ tvrdí Babiš. Kdyby vláda převzala po svých předchůdcích zákon o jednotném inkasním místě, v některých kategoriích by se podle něj daňové zatížení zaměstnanců zvýšilo a ještě více by se rozevřely nůžky mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců.
Pravice marně usilovala o zrušení daňové přirážky
O zrušení daňové přirážky se minulý týden marně pokoušeli poslanci opozičních pravicových stran ODS a TOP, to když sněmovna schválila zvýšení daňové zvýhodnění pro rodiny s více dětmi. (více zde)
Pokud jde o daň z příjmu, nyní lidé odvádějí 15 procent ze superhrubé mzdy, do níž je zahrnuto i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů, což prosadila bývalá vláda Petra Nečase.
„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob),“ píše se doslova v koaliční smlouvě ČSSD, ANO a KDU-ČSL i v programovém prohlášení vlády.
Jenže právě to, aby byl rozpočtový dopad manévru zapsaného do vládních dokumentů neutrální, se zatím koalici nepovedlo vyřešit.
„Koaliční smlouva není trhací kalendář,“ tvrdil ještě loni premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, že Babiš musí konec superhrubé mzdy připravit. „Přinese to obrovské administrativní náklady,“ namítal už tehdy ministr financí s tím, že by to mohlo stát až miliardu korun.
Čtvrt roku před tím rušení superhrubé mzdy na volebním sněmu ANO také sliboval (více zde). Pak si to ale rozmyslel. „My si nemyslíme, že bychom znovu měli obtěžovat firmy a zaměstnance, že to budeme zase měnit. Ten efekt ve finále není žádný,“ řekl ke slibu napsanému do koaliční smlouvy (viz zde).
