Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval všechny, kteří bydlí podél Tigrisu, aby se přesunuli do vzdálenosti alespoň šesti kilometrů od koryta řeky. Je to nejvážnější varování, jaké vláda kvůli praskající hrázi dosud vydala. Přesto je podle premiéra pravděpodobnost protržení „velice malá“.
Velvyslanectví USA v Bagdádu však označilo riziko protržení hráze za „vážné a bezprecedentní“. „Nemáme žádnou konkrétní informaci o tom, kdy by k protržení mohlo dojít, ale v rámci nejvyšší opatrnosti chceme upozornit, že okamžitá evakuace je nejefektivnějším nástrojem, jak zachránit život stovkám tisíc Iráčanů,“ uvedlo velvyslanectví ve svém prohlášení.
Kdyby došlo k protržení hráze, do asi 40 kilometrů vzdáleného města Mosul by se během několika desítek minut přihnala vlna o výšce minimálně 14 metrů. Během jednoho až dvou dnů by se dostala do města Tikrít a během tří až čtyř dnů až do Bagdádu.
US: Proper evacuation of Isis-controlled Mosul 'unlikely' if Mosul dam is breached. https://t.co/qGanMlBoVE pic.twitter.com/RzSdVjQZBe
Přehrada ležící na řece Tigris nesla původně jméno Saddáma Husajna a měla být symbolem jeho moci a síly Iráku. Paradoxně již od svého dokončení v polovině 80. let vyžaduje prakticky neustálé rekonstrukce. O hrozící katastrofě se hovořilo už v roce 2007. Praskliny v hrázi pracovníci přehrady neustále zpevňují betonovými injektážemi.
Mosulská přehradaVybudování největší irácké přehrady přišlo na 1,5 miliardy dolarů (32 miliard korun). Dokončena byla v roce 1986. Pojme 12 miliard kubických metrů vody, generátory jsou schopny vyrobit 1 010 megawattů elektřiny. Americká vláda za opravy hráze od roku 2003 utratila už desítky milionů dolarů. |
Přehradu u Mosulu obsadili v létě 2014 bojovníci z hnutí Islámský stát a tehdy se hovořilo o tom, že by radikálové mohli stavidla přehrady otevřít záměrně. Irácká armáda spolu s kurdskými oddíly a za podpory amerického letectva ale přehradu dobyla po dvou týdnech zpět. Samotný Mosul však zůstává baštou islamistů.
V pondělí ale šéf Pentagonu Ash Carter oznámil, že se americké jednotky chystají podpořit irácké vojáky v bitvě o Mosul. Podle jeho vyjádření na tiskovém brífinku povedou boje iráčtí vojáci, kterým ale Američané chtějí poskytnout stejnou podporu jako v loňských bojích o Ramádí (více čtěte zde).
Další sebevražedný útok
Vedle varování před možnou katastrofou a chystaným útokem na Mosul informují agentury o dalším útoku sebevražedného atentátníka v Iráku. V iráckém městě Mukdadíja poblíž metropole Bagdádu v pondělí zemřelo nejméně 40 lidí. Dalších více než pět desítek lidí utrpělo zranění.
Útočník Islámského státu oblečený do vesty s výbušninami se v Mukdadíji odpálil poblíž svatyně, kde se právě konaly pohřební modlitby za zemřelého člena šíitských milicí. Podle policie při útoku zahynulo i šest velitelů, kteří na smuteční obřad přišli. Čtyři z nich podle agentury Reuters patřili k šíitským milicím Asáib Ahl al-Hak, čili Lize spravedlivých, která vznikla po spojenecké invazi do Iráku v roce 2003. Další dva pak byli členy milicí Badr. Útok proto může vést k dalšímu vystupňování sektářského násilí.
Mukdadíja leží v provincii Dijála, asi 80 kilometrů severovýchodně od Bagdádu. V lednu tady při explozi dvou bomb v kavárně zahynuly více než dvě desítky lidí. I tehdy se k činu přihlásil Islámský stát.
Sunnitší poslanci poté obvinili šíitské milice, že po lednových atentátech v Mukdadíji spustily v provincii Dijála odvetné útoky na sunnity a že při nich zahynuly čtyři desítky lidí. Velitelé milicí to ale popřeli a obvinili z útoků Islámský stát. Jeho členové ještě před rokem kontrolovali v této provincii rozsáhlá území, armáda je pak ale z větší části dobyla zpět.
Přehrada z ptačí perspektivy:
