Použitá raketa Gwangmyeongseong-4 se konstrukčně podobá té, která byla použita v prosinci 2012. Tehdy vynesla raketa Unha-3 ze základny Sohe na severozápadě KLDR na oběžnou dráhu údajně pozorovací družici, která oblétá zeměkouli jednou za 95 minut. Ani u tohoto 100kilogramového objektu ale nebyl nikdy zaznamenán žádný signál, ačkoli KLDR tvrdí, že nese kamery a pořízené snímky posílá zpět na Zemi.
Severní Korea vypustila raketu dlouhého doletu. Je na ní satelit, tvrdí |
Podle amerických odborníků potrvá ještě několik dní, než se podaří stanovit, zda se satelity na oběžné dráze udrží a nezačnou padat zpátky do atmosféry. Také bude možné zhodnotit, zda vysílají signál, uvedla agentura Reuters.
Odborníci z Jižní Koreje varují, že na posledním raketovém testu je dobře patrný technologický pokrok severokorejských konstruktérů. Předchozí model rakety Unha-3 měl dolet asi deset tisíc kilometrů a byl schopen zasáhnout západní pobřeží Spojených států. Poslední verze rakety však má podle odhadů dolet až třináct tisíc kilometrů a unese až 500 kilogramů nákladu. Teoreticky tak může být nosičem pro jadernou nálož, píše server The Korea Herald.
Technologie pro návrat do atmosféry
Kritická je nyní podle expertů otázka, zda Severní Korea disponuje technologií pro sestup rakety dlouhého doletu zpět do atmosféry. Bez této technologie je totiž raketa pro případný cílený útok nepoužitelná. Při pádu do atmosféry raketa nabere rychlost až dvacet machů, působí na ni extrémní zatížení a velmi vysoké teploty, které vyžadují použití nejmodernějších vysoce odolných materiálů.
Jihokorejská rozvědka v pondělí podle agentury Jonhap uvedla, že severokorejský satelit je bezcenný. Satelit podle Soulu váží asi 200 kilogramů, což je prý dvojnásobek hmotnosti satelitu, který KLDR vyslala do kosmu v roce 2012. Funkční satelit ale obvykle váží nejméně 770 kilogramů, upozornila jihokorejská rozvědka. Jihokorejská rozvědka rovněž varovala, že Pchjongjang chystá další jaderný test.
Rusko ostře popřelo obvinění, že poskytlo Severní Koreji technologie k vypuštění rakety. „Je to nesmysl, z něhož není ani půl procenta pravda,“ uvedl vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Přísně dodržujeme režim nešíření raketových technologií a exportní výbor, kterému předsedám, nikdy nevydal žádné takové povolení pro Severní Koreu,“ řekl listu Kommersant.
Rogozin tak reagoval na zprávy v jihokorejských médiích, podle nichž se šéf jihokorejské rozvědky domnívá, že KLDR „pravděpodobně získala důležité součásti“ raketového designu z Ruska.
Vypuštění rakety dlouhého doletu z území KLDR odsoudily jako první Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy. Na jejich výzvu se pak mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN, která balistické raketové technologie s dlouhým doletem Severní Koreji již dříve zakázala.
Patnáctičlenná rada v jednomyslně schváleném prohlášení uvedla, že použití technologie balistických střel Severní Koreou je v rozporu se čtyřmi rezolucemi Rady bezpečnosti OSN z roku 2006
Severní Korea podléhá sankcím OSN od svého prvního jaderného testu v roce 2006. Severokorejský režim od té doby provedl tři další takové testy, nejnovější letos v lednu, i když severokorejské prohlášení o testu vodíkové pumy experti zpochybňují (více zde). Raketu dlouhého doletu KLDR vypustila naposledy v prosinci 2012.
Napětí na Korejském poloostrově přiživil v pondělí i incident na moři. Krátce po svítání jihokorejská armáda reagovala výstražnou palbou na severokorejskou hlídkovou loď, která překročila námořní hranici mezi oběma zeměmi západně od břehů Korejského poloostrova. Plavidlo KLDR se po pěti jihokorejských výstřelech stáhlo na svou stranu hranice.
Jižní Korea bezprostředně po severokorejském odpalu rakety oznámila, že zahájila se Spojenými státy jednání o rozmístění amerického systému protiraketové obrany na jihokorejském území. To vyvolalo rozčilenou reakci Číny, která si na protest v neděli předvolala jihokorejského velvyslance. Americký obranný systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defence) ničí nepřátelské rakety v poslední fázi jejich letu, jen asi minutu před zasažením předpokládaného cíle.
