„Je to teprve druhá světová výstava, která ukazuje originální předměty afghánské historie. Některé exponáty jsou dokonce vůbec poprvé mimo území této země,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Hlavními exponáty jsou památky afghánského buddhismu z období 1. až 9. století. Jde třeba o nejrůznější šperky, buddhistické plastiky, keramiku nebo mince. Většinu z nich objevili archeologové při výzkumech v lokalitě zvané Mes Ajnak a do Prahy je zapůjčilo kábulské Národní muzeum.
Výstavě předcházely asi tři roky příprav a vyjednávání. „Součástí naší dohody s Kábulem bylo i to, že ty předměty zrestaurujeme,“ prozrazuje Lukeš, který se na dojednávání podmínek podílel osobně v Afghánistánu.
„Velmi si vážíme toho, že mají Češi o naše památky takový zájem,“ pochvaluje si státní ministr Afghánské islámské republiky Ghulam Nabi Farahi. „O buddhistické části naší historie se toho moc neví, takže jsem rád, že se podařilo celý proces zvládnout,“ dodává.
Samotné exponáty mají podle archeologů nevyčíslitelnou hodnotu. „Spousta těch předmětů je pro nás, lidi ze střední Evropy hodně ojedinělá,“ říká autor výstavy Ľubomír Novák. „Některé techniky, které byly použity při jejich výrobě, Evropa vůbec neznala. Proto s tím měli trochu problém třeba restaurátoři,“ konstatuje Novák.
Problematický byl i samotný výzkum. Jelikož se Mes Ajnak nachází na místě jednoho z nejbohatších nalezišť měděné rudy, hrozilo, že bude část památek kvůli těžbě ztracena. Proto museli archeologové pracovat pod časovým tlakem. Paradoxně ale právě výskyt mědi udělal v minulosti z Mes Ajnaku jedno z nejvýznamnějších kulturních center v zemi.
Co zbylo po českých misích
Kvůli bezpečnosti dohlížela na české archeology Armáda České republiky. Ta zajistila i převoz asi sto padesáti exponátů do Prahy. Její účast na přípravách se ale promítla i do samotné expozice. Ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem se podařilo dát dohromady předměty, které připomínají účast českých vojáků v provincii Lógar a dalších částech Afghánistánu.
„Koncipovali jsme tu výstavu také jako určitou poctu všem, kteří v Afghánistánu sloužili a zachraňovali nejen životy, ale i ohrožené památky,“ vysvětluje Lukeš.
Návštěvníci tak mohou v jedné vitríně vidět vedle sebe třeba střepinu z rakety, která zasáhla vojenskou základnu v Lógaru, a torzo sochy ze čtvrtého století. V další části výstavy je k vidění i motocykl, za jehož řídítky seděl sebevražedný atentátník z hnutí Tálibán. Díky rychlé reakci českých vojáků byl včas zneškodněn.
Nejde však jen o artefakty z bojů. Návštěvníci si mohou prohlédnout například jednu ze školních aktovek, které čeští vojáci rozdávali místním dětem. Závěr expozice patří několika fotografiím Afghánistánu šedesátých let.
„Podařilo se nám zkontaktovat manželku Ivo Dostála, bývalého kulturního atašé v Afghánistánu. Ten během svého pobytu fotil tamní život a vznikly tak poměrně unikátní snímky,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
První návštěvníci mohou na výstavu zavítat už v pátek. Výstava potrvá do 30. dubna a doplní ji několik přednášek a workshopů. V březnu si například budou moci děti ve výtvarné dílně vyrobit vlastní kopii afghánského šperku.
