Deportace by podle švédského ministra vnitra Anderse Ygemana měla proběhnout během několika let. „Mluví se o šedesáti tisících lidech, ale ten počet může vzrůst až na osmdesát tisíc,“ odhadl Ygeman množství dotčených ve Švédsku v rozhovoru pro ekonomický deník Dagens Industri. Vláda podle něj pověřila policii a imigrační úřad, aby důsledně dohlédly na jejich dobrovolný odchod či vyhoštění.
Mluvčí finského ministerstva vnitra Päivi Nergová pak uvedla, že Finsko se chystá vyhostit dvacet tisíc migrantů, kteří do země přišli v roce 2015 a jejichž žádost o azyl byla nebo bude zamítnuta, což jsou zhruba dvě třetiny tamních žadatelů o azyl.
Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k zemím, které během současné migrační krize přijaly nejvíce žádostí o azyl. Ve Švédsku požádalo o azyl v minulém roce asi 163 tisíc lidí, což je největší počet žadatelů v přepočtu na obyvatele mezi evropskými zeměmi.
Úřady posoudily 58 800 žádostí a více než polovině azyl v severské zemi schválily. Mnoho z žadatelů jsou přitom nezletilí bez doprovodu.
Situace v zemi se podle premiéra Stefana Löfvena stala „neudržitelnou“, a země proto musela zavést kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol.
Premiér zároveň tento týden na ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že pokud země EU do dvou měsíců nenajdou společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí rozpad osmadvacítky. Jen za letošní rok dorazilo podle OSN dalších 46 tisíc lidí k břehům Řecka, přičemž nejméně 170 nebezpečnou cestu nepřežilo.
Stejně jako jiné evropské státy hlásí Švédsko případy trestné činnosti, do které mohou být noví žadatelé zapleteni. Minulý týden zadržela policie nedaleko Göteborgu 15letého mladíka kvůli podezření, že ubodal pracovníka azylového centra, jak uvádí web BBC.
Zločiny uprchlíků? Většinou krádeže a falšování dokumentů
Řada lidí se také obává, že s žadateli o azyl do Evropy míří potenciální teroristé. Němečtí kriminalisté ve čtvrtek oznámili, že zatím dostali upozornění na 244 běženců, kteří se ve své vlasti mohli zapojit do teroristických činů nebo mohli spáchat válečné zločiny. Policisté v devatenácti případech zahájili vyšetřování, oznámil Spolkový kriminální úřad (BKA).
Informace o tom, že se někteří uprchlíci mohli v Sýrii zapojit do bojů na straně hnutí Islámský stát (IS), dostávají kriminalisté nejčastěji od ostatních běženců. Zpravidla mají dojem, že poznali mezi ostatními příchozími tvář, kterou dříve viděli v bojové oblasti. Podle BKA se však většinou jedná o záměnu, někdy je to snaha o cílenou diskreditaci. Úřad však ujistil, že všechna udání prověřuje a pokud jsou podezření hodnověrná, zahájí vyšetřování.
BKA také oznámil, že i přes stále se zvyšující počet imigrantů v Německu roste počet trestných činů, kterých se uprchlíci dopustili, jen zvolna. Zhruba dvě třetiny ze spáchaných trestných činů tvoří krádeže a falšování dokumentů. Podíl sexuálních trestních činů je nižší než jedno procento.
Obavy z kriminality ze strany uprchlíků vyvolaly i silvestrovské incidenty v několika městech, kde skupiny mladých mužů sexuálně napadaly a okrádaly ženy. Podle předběžných závěrů policejního vyšetřování byli pachatelé zejména severoafrického původu. Polovinu z tří desítek dosud zjištěných podezřelých v Kolíně nad Rýnem tvoří žadatelé o azyl.
V listopadu 2015 přijela do Švédska i tato rodina:
4. listopadu 2015 |
