Loni v únoru to bylo Pásmo Gazy. Tehdy na dveře jednoho ze zdemolovaných domů umístil malbu vzlykající řecké heroiny Nioby. V létě zase otevřel v Anglii netradiční zábavní park Dismaland. Ke konci roku se přihlásil z uprchlického tábora ve francouzském Calais, kde vytvořil malbu zakladatele společnosti Apple a potomka syrských uprchlíků Steva Jobse, jak v jedné ruce drží obstarožní počítač a ve druhé pytel se sbalenými věcmi.
Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2015 umělec bez tváře snažil ve své tvorbě reflektovat současné dění. Stále však existuje spousta lokalit a konfliktů, do kterých se Banksy ještě nepokusil zasáhnout.
Jedním z nich je Moskva, která o svého dvorního graffiti umělce Pashu 183 přišla za nejasných okolností v roce 2013. Talentovanému mladíkovi, občanským jménem Pavlu Pukchovovi, bylo v době smrti pouhých 29 let.
Ruská metropole by především po politické stránce mohla být pro Banksyho zajímavou výzvou. Stejně jako centrum Jemenu San’á, kde se odehrává občanská válka, která si vyžádala už téměř šest tisíc obětí. Právě tam by měl Banksy možnost se spojit se svým blízkovýchodním alteregem Muradem Subajem, který malbami často poukazuje na kritickou situaci ve své zemi.
Objevují se hlasy, které chtějí, aby Banksy znovu umístil jedno ze svých děl do rodné Velké Británie. Někteří dokonce s důvtipem navrhují, aby namaloval portrét bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové na budovu nedávno uzavřených uhelných dolů v Severním Yorkshiru. Thatcherová je totiž pro mnohé kvůli své politice ztělesněním odpůrce odborů a tvrdě pracující třídy.
Nakonec však všichni upozorňují, že i přes různé návrhy a přání si Banksy stejně udělá, co chce. Jinak by totiž ztratil tvář.
