Na novou směrnici upozornil například list Aftenposten.no, který ji dává do souvislosti s mediálně sledovanými případy rodin z Polska, Litvy, Ruska ale i České republiky, kde se ostře sleduje případ Evy Michalákové. Tu norská krajská komise zbavila rodičovských práv k jejím dvěma synům a mladšího poslala k adopci. V únoru příštího roku bude norský soud projednávat odvolání (více čtěte zde).
„Směrnice říká, jak postupovat v případech, které se dotýkají dětí se silnými vazbami k jiné cizí zemi. Typicky třeba dětí, které nemají – stejně jako chlapci Michalákovi – norské občanství. Nově by měl Barnevern brát ohled nejen na vztah dětí k Norsku, ale také k zemi jejich původu. Norové de facto přiznali, že zemi původu dosud ignorovali,“ komentovala nové norské nařízení místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, která se dlouhodobě zabývá případem Michalákových.
Norský právní expert na danou problematiku Olav Sylte na svém webu uvádí, že instrukce v ministerské směrnici jsou sice vágní, ale celkem jistě se v nich hovoří o tom, že děti cizinců mají právo na návrat do země původu.
Podle Sylteho přispěly k nové směrnici dvě skutečnosti. Tou první je kritika a obviňování Norska ve světě z únosu dětí. Druhý důvod může souviset s přílivem uprchlíků ze Sýrie. Norské úřady připouštějí, že přístupy syrských rodičů k dětem se budou značně lišit od kultury rodičovství v Norsku (více o uprchlících v Norsku zde).
„Je zřejmé, že ke změně Norsko dotlačil sílící tlak z mnoha zemí, nejen z České republiky. Pro českou vládu by to měl být impuls k tomu, aby v diplomatickém tlaku vytrvala a ještě ho posílila,“ dodala Chalánková.
Směrnice také úředníky Barnevernu nabádá, aby rodičům a dětem nebránili v užívání mateřského jazyka. Děti by dále měly mít možnost, aby vídaly své příbuzné.
Podívejte se na reportáž o příběhu Evy Michalákové a jejich odebraných dětí:
10. února 2015 |
