Fiala, bývalý asistent ústavních soudců Ivany Janů, Miloše Holečka či Evy Zarembové, byl zvolen zcela hladce, bez výhrad ho totiž doporučili senátní ústavně-právní výbor i výbor pro lidská práva. „Moje životní krédo je myšlenka - kdo jasně myslí, jasně mluví,“ řekl před senátory Fiala ještě před tím, než ho podpořili v tajné volbě.
Má kritické výhrady k novému občanskému zákoníku. „Objevují se v něm instituty, které jsou dávno přežité,“ tvrdí. Jako příklad výhrady uvedl po svém zvolení pro iDNES.cz to, že stavba je součástí pozemku.
Místo prezidenta Zemana v horní komoře parlamentu Fialu jako kandidáta na ústavního soudce obhajoval prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Fialovo jméno bylo podle něj výsledkem pečlivého výběru z více možných kandidátů. „Je to nesporný odborník v oblasti občanského práva,“ řekl Mynář.
Nezmínil přitom to, že v roce 2012, ještě jako tehdejší předseda Strany práv občanů, která ještě tedy měla v názvu i slovo Zemanovci, o Fialovi pro server Česká pozice mluvil jako o kandidátovi SPOZ na senátora. Z toho pak sešlo. Nikdo ze senátorů se na to ani kancléře, ani Fialy neptal.
Nového ústavního soudce se vlastně před volbou nikdo na nic neptal. V poslední době to totiž funguje v Senátu tak, že kandidáty vyzpovídají už při jednání výborů, kde se představuje.
Na hodně dlouho je nyní otázka ústavních soudců „vyřízená“. Jsou totiž jmenováni na deset let. Další nejbližší volba by nového ústavního soudce by tak mohla být dokonce až v roce 2023.
Dosavadní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ale dříve avizoval, že nebude ve funkci celé desetileté funkční období, které mu začalo v srpnu 2013. Rychetský ovšem dříve řekl, že chce ve funkci zůstat jen do poloviny svého druhého funkčního období, což vychází na rok 2018.
Prezident Zeman dříve o Rychetském hovořil jako o svém vhodném nástupci na Hradě. Zároveň ale řekl, že o tom s Rychetským mluvil a že se mu ho zatím nepovedlo přesvědčit (více zde).
