Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) předpokládá, že v průběhu zimy může přijít do Evropy každý den až pět tisíc lidí, a to převážně přes Turecko.
„Špatné počasí pravděpodobně ještě zhorší utrpení tisíců migrantů a uprchlíků, kteří přistávají v Řecku a cestují skrze Balkánský poloostrov, což může vyústit v další ztráty na životech, pokud přiměřeně nezareagujeme,“ cituje zprávu UNHCR agentura Reuters.
UNHCR nyní shání dalších více než 96 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun) na pomoc státům ležícím na migrační trase. Celkem chce na uprchlickou krizi vybrat 172,7 milionu dolarů (asi 4,3 miliardy korun). Další peníze půjdou na přístřešky a vybavení na zimní měsíce.
OSN chce vybrané peníze investovat do vyhřívaných stanů či buněk s topením, další peníze chce vynaložit na hygienická zařízení a zajištění zásob pitné vody. „V záchranných balíčcích pro potřebné budou deky a zimní oblečení, stejně jako další základní potřeby chránící osoby před živly,“uvádí UNHCR.
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) přichází do EU stále více lidí skrze cestu vedoucí z Turecka do Bulharska. Vyhýbají se tak drsné cestě přes moře do Řecka. UNICEF to uvedl ve středeční zprávě.
Za letošní rok překročilo Středozemní moře více než 760 tisíc lidí. Většina z nich pochází z Afghánistánu, Iráku, Sýrie či problematických afrických států. Někteří prchají do členských států EU před válkou, jiní přichází za prací.
Čtvrteční prognóza Evropské unie přitom uvádí, že by se jejich příliv neměl v budoucích měsících zastavit. Podle „technických předpokladů“ nepřijde zpomalení migrace dříve než v roce 2017.
Evropská komise počítá, že se v daném období dostanou do Evropy další tři miliony migrantů. Pro vlády jednotlivých členských zemí to bude znamenat větší výdaje, ty by se však v dalších letech měly podle komise vrátit. Přesná čísla však zatím nebyla schopná poskytnout vzhledem k faktu, že předem nelze říct, jestli migranti v Evropě zůstanou.
Migrační vlnu nyní pociťují některé státy podstatně více. Na pevnině se s problémy spojenými s množstvím uprchlíků potýká kromě pobřežních států například Rakousko, Maďarsko, Německo či Švédsko. Poslední jmenované je navíc podle Evropské komise současnou situací zasaženo ekonomicky vůbec nejvíce. Na švédském území je nyní největší podíl migrantů v přepočtu na počet obyvatel.
Do Evropy se dostal i Iráčan z této reportáže:
8. října 2015 |
Kvůli migrantům stávkuje řecká námořní doprava
Situaci v Řecku poslední dny komplikuje i stávka námořní dopravy, která začala v pondělí na protest proti úsporným opatřením vlády. Zablokovány jsou i tři trajekty vyhrazené pro převoz běženců do kontinentálního Řecka, odkud pak pokračují po takzvané balkánské trase.
Uprchlická krizeŠVÉDSKO: Azylová centra hoří, populisté posilují PROGNOSTICI: Stárnoucí Německo nezachrání ani imigranti CALAIS: Do Džungle dorazila zima OSN: Česko šikanuje uprchlíky a Zeman je xenofob PÁNEK: Češi nejsou xenofobové. Mají jen strach PORODNÍ ASISTENTKA: Češka pomáhá uprchlicím na moři |
Prvních 48 hodin stávky platila výjimka pro trojici trajektů, které již po mnoho týdnů převážejí v nájmu řeckých úřadů migranty z východoegejských řeckých ostrovů převážně do Atén. Od středy jsou ale zablokovány i tato plavidla. Zastavení provozu vytvořilo na východořecké ostrovy velký tlak a nouzové ubytovací kapacity pro běžence zdaleka nestačí. Podle médií je tak nyní na ostrovech kolem 15 tisíc až 25 tisíc migrantů.
Nejhůře postižený ostrov Lesbos navštívil ve čtvrtek řecký premiér Alexis Tsipras a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Tsipras při této příležitosti odmítl výzvu k „stržení hraničního plotu“ na pozemní hranici s Tureckem, aby se uprchlíci mohli bezpečněji přesouvat do Evropy, s tím, že beztak tam jsou minová pole.
Po moři však nápor uprchlíků v důsledku stávky námořní dopravy podle řeckých úřadů klesl, což se projevilo na hranici s Makedonií, kterou na přechodu Idomeni v posledních 24 hodinách překročilo jen asi 850 lidí. Pravidelně dosahuje počet uprchlíků na tomto místě 4000 až 8000 denně.
Záchranáři na moři i tak zůstávají v pohotovosti. Poblíž ostrova Kos se v posledních hodinách opět potopil gumový člun s 14 lidmi na palubě. Utonulo jedno dítě, další se pohřešuje. Od začátku roku utonulo při překonávání Egejského moře již více než 400 běženců, včetně mnoha dětí.
