„V zákoně je zejména nutné upravit jasná pravidla pro okruh osob, jejichž profily DNA mohou být uloženy v databázi, pro jaké účely a jakým způsobem mohou být v databázi uchovávány, kdo má do databáze přístup a jaká jsou pravidla jejich likvidace,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu (návrh a důvodovou zprávu najdete na stránkách Sněmovny zde).
V Česku dosud podobný zákon chybí. Odběrem biologických vzorků se částečně zabývá zákon o policii a trestní řád. Například fungování Národní databáze DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav v Praze, se však řídí pouze pokynem policejního prezidenta.
PojmyVzorek DNA Profil DNA |
Autoři zprávy tuto praxi kritizují. Tvrdí, že ministerstvo a policie pokyn odmítají zveřejňovat, a lidé se tak nedozví, jaká jsou jejich práva. Na to, že zákonná norma chybí, v minulosti poukázaly i soudy.
Zejména to bylo v souvislosti s případem Jiřího Pivody, kterému byl ve vězení odebrán přes jeho nesouhlas vzorek DNA a on se nyní soudí o vymazání z databáze.
Pražský městský soud v lednu 2013 rozhodl, že srovnávací vzorek i profil musí z databáze zmizet, a to do jednoho měsíce. Ministerstvo vnitra se ale odvolalo a případ putoval k vrchnímu soudu. Soudkyně však jednání v únoru odročila (více o únorovém líčení zde).
„Další jednání mělo být v říjnu, ale kvůli změně ve složení senátu snad bude až v lednu,“ řekl iDNES.cz Pivodův advokát Jan Vobořil. Právě on se z podnětu poslance TOP 09 Daniela Korteho na přípravě nového zákona podílel.
Pokud by byl zákon schválen, tak bude v budoucnu policie muset zlikvidovat například vzorky osob neznámé totožnosti, jakmile se je podaří ztotožnit. Podobně naloží i se vzorky DNA obviněných, pokud bude jejich případ pravomocně odsouzen. Výjimkou budou odsouzení s uloženým ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí, kde se likvidace uskuteční po uplynutí 80 let ode dne vložení profilu do databáze.
Norma určuje i to, kdo má přístup do databáze nebo kdo provádí analýzu. Nařizuje policii uchovat i kontrolní vzorky z místa činu tak, by bylo možné v budoucnu přezkoumat provedenou analýzu.
Zároveň zákon umožňuje vznést komukoli jednou za šest měsíců dotaz, zda „je uchováván profil žadatele, vzorek žadatele nebo kontrolní vzorek žadatele a na základě jakého právního titulu se tak děje, případně kdy došlo k likvidaci vzorku, kontrolního vzorku nebo profilu.“
Návrh zákona byl ve Sněmovně předložen 27. října. Protože se jedná o poslanecký návrh, předseda Sněmovny ho následně pošle vládě, která má třicet dní na to, aby se k němu vyjádřila. Poté se návrh dostane na pořad některé ze schůzí Sněmovny.
