Torpédoborec v úterý ráno tamního času zamířil do blízkosti útesů Subi a Mischief, které Čína loni uměle rozšířila a vybudovala na nich technické zázemí vhodné i pro vojenské využití (více čtěte zde).
Podle informací agentury Reuters i televize CNN plavidlo proniklo do dvanáctimílové zóny kolem útesu Subi. Hlídka, která trvala několik hodin, se prý zaměřila i na druhý útes Mischief. Operace, kterou povolil americký prezident Barack Obama, už byla údajně skončena. Podle CNN misi torpédoborce zajišťovaly monitorovací letouny.
Jeden z nejmenovaných armádních zdrojů řekl, že úterní mise by mohla být jen první z celé řady podobných akcí reagujících na čínské územní nároky kolem jedné z nejrušnějších námořních tras na světě.
Další námořní hlídky mají být vyslány v příštích měsících a to i k ostrovům, které si v souostroví rozšířily Filipíny a Vietnam. „Bude se to dít pravidelně, nejde o jednorázovou akci,“ řekl zdroj.
Nejednejte neuváženě, varoval čínský ministr zahraničí
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „příslušné úřady“ monitorovaly, sledovaly a varovaly americké plavidlo Lassen, když „nelegálně“ vstoupilo do vod poblíž ostrovů bez povolení čínské vlády a „narušilo regionální mír a stabilitu“. „Čína bude rezolutně reagovat na záměrné provokace jakékoli země,“ zdůraznilo ministerstvo v prohlášení.
Mluvčí čínské diplomacie Lu Kchang poté na tiskové konferenci varoval Američany, že pokud „budou pokračovat ve vytváření napětí v regionu“, bude muset Čína „zintenzivnit budování příslušných kapacit“.
Podle agentury Reuters tím chtěl naznačit, že Peking bude dál posilovat svou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři.
Čína si dělá nárok na téměř celé Jihočínské moře
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu už v pondělí k americké hlídce poznamenalo, že myšlenka svobody plavby by neměla být využívána jako omluva pro „předvádění svalů“ a oslabování druhých zemí. Kromě toho mluvčí ambasády varoval, že Spojené státy by měly přestat „říkat nebo dělat jakékoli provokace“ a měly by „jednat odpovědně při udržování míru a stability v regionu“.
Čína si dělá nárok na téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky na určité oblasti si činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Zdroje z Pentagonu podle Reuters uvedly, že Spojené státy provádějí operace na ochranu svobody plavby ve světě pravidelně a reagují jimi na přemrštěné územní nároky na moři.
Čína počátkem září pronikla do pobřežních vod kolem Aleutských ostrovů na Aljašce. Peking tehdy uvedl, že to byla součást rutinních manévrů po společném cvičení s Ruskem.
