Trudeau hodlá změnit i kanadskou zahraniční politiku, především odvolat vojáky z bojové mise proti Islámskému státu a nasadit je do humanitárních operací nebo zlepšit pošramocené vztahy s USA a prezidentem Barackem Obamou.
Kandidáti Liberální strany zvítězili ve 176 a v průběžném sčítání vedou v dalších osmi z celkového počtu 338 jednomandátových okrsků, což jim zaručuje zisk parlamentní většiny. Konzervativní strana ovládla či udržuje průběžné vedení ve 102 okrscích, zatímco středolevá Nová demokratická strana, která byla dosud druhou nejsilnější formací v parlamentu, ve 41.
Vedle této trojice proniknou do parlamentu zřejmě ještě dvě menší strany. „Máme šanci nastolit v Kanadě skutečnou změnu a skoncovat s Harperovou dekádou,“ prohlásil ještě před začátkem hlasování syn jednoho z nejpopulárnšjčích politiků novodobé kanadské historie, dlouholetého premiéra Pierra Trudeaua.
Šéf liberálů podle komentátorů vedl optimistickou kampaň na rozdíl od Harpera, který využíval strach voličů ze zahalování muslimů.
„Porazili jsme strach nadějí. Porazili jsme cynismus tvrdou prací. Porazili jsme negativní, rozdělující politiku pozitivními vizemi, které sjednocují Kanaďany,“ řekl Trudeau.
Šéf konzervativců, kterému se v jeho okrsku sice podařilo obhájit mandát, ale prohrou byl zdrcen, svému sokovi na dálku pogratuloval a oznámil rezignaci na vedení strany.
Vládnoucí strana Trudeaua podcenila
Třiačtyřicetiletý Trudeau ve své politické kariéře sází především na oslnivý zevnějšek, výřečnost a skvělý původ. Fotogenický politik přitahuje velké davy a vyvolává přirovnání k americké dynastii Kennedyů. Nyní se přesune zpátky do domu, kde vyrůstal - jeho otec byl kanadským premiérem v letech 1968-1979 a 1980-1984.
Mladý Trudeau podle analytiků chytře vedenou kampaní zaskočil vládnoucí stranu, která jej po devíti letech u moci velmi podcenila. Voličům slíbil investice do zvýšení hospodářského růstu a vylepšení infrastruktury, za což bude chtít zaplatit schodkovým rozpočtem v příštích třech letech. Na porážku fiskálního konzervativce Harpera už zareagovaly trhy poklesem hodnoty kanadského dolaru.
Liberálové dosáhli ještě lepšího výsledku, než jim předpovídaly předvolební průzkumy. Ty přisuzovaly Trudeově straně okolo 39 procent hlasů, zatímco konzervativcům přes 30 procent. Kanadští voliči vůbec poprvé vybírali 338 členů Poslanecké sněmovny, při posledních volbách v roce 2011 měla dolní parlamentní komora o třicet křesel méně.
Kanadský Kennedy
Justin Trudeau se narodil do prominentní rodiny 25. prosince 1971 a ve světlech ramp zůstal až do chvíle, než jeho otec v roce 1984 opustil premiérský úřad. Vrátil se tam s dojímavou řečí na pohřbu svého otce v roce 2000.
Po studiích literatury pracoval jako učitel matematiky a francouzštiny, později studoval také geografii. Jeden čas se živil jako instruktor jízdy na snowboardu, do parlamentu ho poprvé zvolili v roce 2008. Znovu vyhrál v roce 2011, ale pro Liberální stranu to byl tehdy nejhorší volební výsledek. Vůdce strany rezignoval a při hledání nového začalo padat jméno Trudeaua.
Ten nejdřív váhal, vzhledem ke své rodině a třem dětem, ale nakonec svolil a v dubnu 2013 byl zvolen velkou většinou hlasů do čela strany. Podpora liberálů stoupla, konzervativci však mladého politika vůbec nešteřili. Vytýkali mu, že není připraven být příštím premiérem a jedovatě vtipkovali, že „ale má vážně pěkný účes“.
Politická kariéra tohoto velkého obdivoivatele Baracka Obamy nebyla bez přešlapů. Když vyzval konzervativního senátora na zápas v boxu, vysloužil si kritiku za neseriózní gesta. Když se Kanada připojila ke koalici proti Islámskému státu, Trudeau prohlásil, že humanitární pomoc je lepší než „vytáhnout naše stíhačky a ukazovat jim, jak jsou velké“.
V roce 2005 se Trudeau oženil, jeho manželkou se stala televizní hlasatelka Sophie Grégoire, kterou znal už od dětství a bývala spolužačkou a blízkou kamarádkou jeho bratra Michela, který zahynul v lavině v roce 1998. Má s ní tři děti, dva syny a dceru.
