Podle libanonské televize al-Manár, kterou provozuje Hizballáh, ruské letouny provedly také čtyři nálety v oblasti Džabal al-Zavíja v severozápadní syrské provincii Idlíb. Podle Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která situaci monitoruje ze zahraničí, zahynulo při ruském bombardování Palmýry nejméně 15 radikálů.
Rusové v Sýrii |
Islámský stát ovládá Palmýru od května letošního roku. V posledních měsících v Palmýře zničili dva antické chrámy. V srpnu vyhodili do povětří Baal-Šaminův chrám, jednu z nejzachovalejších památek Palmýry. O několik dní později poničili také Belům chrám, postavený v roce 32 našeho letopočtu. V pondělí pak islamisté vyhodili do povětří 2000 let starý vítězný oblouk z římské éry (více o ničení památek v Palmýře zde).
Čtyři z ruských úderů byly od pondělí vedeny také na město Rakká, které je hlavní baštou Islámského státu na severovýchodě země.
V úterý odpoledne však agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruského ministerstva obrany sdělila, že informace o náletech ruských stíhaček na pozice v Palmýře se nezakládají na pravdě. „Je to absolutní lež, naše letectvo v Sýrii neútočí na obydlená místa, tím méně pak na lokality s architektonickými památkami,“ řekl ruským novinářům armádní mluvčí Igor Konašenkov, jehož země podporuje režim prezidenta Bašára Asada.
Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v úterý oznámila, že Rusko by mohlo rozšířit své operace proti Islámskému státu i na Irák, pokud by obdrželo příslušnou žádost z Bagdádu. Žádnou podobnou žádost prý ale dosud od irácké vlády Moskva neobdržela.
Erdogan varoval Rusko
Velkou diskuzi ohledně zapojení Ruska do bombardování Islámského státu vzbudil v pondělí incident u tureckých hranic. Jeden z ruských letounů totiž krátce vstoupil do tureckého vzdušného prostoru. Zhruba dvouminutový let nad Tureckem způsobila podle Moskvy navigační chyba a špatné počasí (více o incidentu se dočtete zde).
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v úterý označil incident za nepřijatelný. Vybídl Moskvu k využití přímých komunikačních kanálů s velením NATO, aby se tyto incidenty neopakovaly a nedocházelo „k vytváření nebezpečných situací“. Stoltenberg podezírá Rusy, že nešlo o žádný „omyl“, jak tvrdí Moskva.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý v reakci na narušení tureckého vzdušného prostoru vzkázal, že „Rusko přijde o hodně, pokud zničí své přátelství s Tureckem“. To podle Erdogana ztratí trpělivost, pokud by se situace měla v budoucnu opakovat. „Útok na Turecko znamená útok na NATO,“ připomněl Erdogan při své návštěvě Bruselu.
Turecká armáda v úterý informovala o dalším leteckém incidentu na hranici. V pondělí údajně neidentifikovaný stroj MIG-29 ohrožoval osm tureckých stíhacích letadel, která hlídkovala na hranici se Sýrií. Letadlo údajně aktivovalo radar a vyhledávalo cíl, jako by se připravovalo na vypálení rakety. Tato situace trvala čtyři a půl minuty.
Pozemní vojska do Sýrie nepošleme, prohlásil ruský admirál
V posledních dnech se začíná spekulovat také o možném nasazení ruských pozemních sil v Sýrii. Šéf branného výboru ruské sněmovny admirál Vladimir Komojedov však v úterý podle agentury RIA Novosti prohlásil, že Rusko žádné vojáky v Sýrii nemá a ani v budoucnu je tam neplánuje poslat. Dodal, že Moskva se snaží znemožnit také působení ruských dobrovolníků v Sýrii.
Rusové minulý týden zahájili letecké údery proti Asadovým nepřátelům. Podle Moskvy likvidují „známé teroristy“ podle seznamu, který Rusové sepsali ve spolupráci se syrskou vládou. Agentura Sputnik v pondělí napsala, že cílem ruského letectva jsou radikálové z organizace Islámský stát.
Západ má však o účelu ruských náletů pochybnosti. Jejich cílem jsou podle něj zejména představitelé opozice včetně Svobodné syrské armády, jejíž bojovníky pomáhá cvičit americká CIA (více se dočtete zde).
Podívejte se, jak Rusko bombarduje pozice Islámského státu:
3. října 2015 |
