K prvnímu střetu došlo kolem poledne u výdeje jídla. Jeden mladík se podle Frankfurter Allgemeine pustil do potyčky s asi 80letým mužem a jejich hádka strhla desítky dalších Albánců a Pákistánců.
Policie se pokusila situaci uklidnit oddělením znesvářených skupin. V areálu někdejšího letiště v kasselské části Calden zasahovalo až 50 policistů.
Večer se však násilnosti rozpoutaly znovu a podle policie se do nich už zapojilo na 370 lidí různých národností. Účastníci vřavy se mlátili mimo jiné holemi a stříkali po sobě slzný plyn. Po několika hodinách se podařilo dostat situaci pod kontrolu. Nikdo nebyl zatčen. Mnozí z těch, kteří se chtěli násilí vyhnout, z tábora utekli a vrátili se až večer.
V zařízení v Caldenu je podle policie ubytováno zhruba 1500 uprchlíků asi 20 různých národností. Už před několika týdny tam někteří na sebe navzájem útočili slzným plynem. Zraněno jich bylo zhruba 60, včetně dětí.
Potyčka v Kasselu je jen jednou z mnoha, které se mezi migranty udály v posledních dnech na území Německa, a to především v Sasku na východě země. Ve čtvrtek se migranti poprali v hale v Lipsku.
Hořící ubytovny
Vláda v Berlíně očekává, že letos do Německa dorazí nejméně 800 000 uprchlíků. V zemi panuje napjatá atmosféra a policie letos napočítala více než 400 útoků na uprchlíky a jejich ubytovny.
V saském Heidenau v sobotu dva mladíci ruského původu napadli čtyři uprchlíky z Pákistánu. Podle policie byli zraněni dva Pákistánci ve věku 24 a 33 let. Jednoho z uprchlíků útočník podle policejního mluvčího tloukl lahví. V Lipsku, Míšni a Niederau se v uplynulých dnech konaly na protest proti migrantům pochody pravicových radikálů.
Německá kontrarozvědka míní, že útoky na ubytovny pro žadatele o azyl nejsou organizované. “Co víme je, že se u těch pachatelů útoků na ubytovny pro žadatele o azyl, jejichž totožnost se zatím podařilo policii zjistit, jedná ve více než 70 procentech o lidi z dané oblasti nebo z konkrétního místa,“ uvedl předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena.
Maassenův úřad i nadále zjišťuje, zda v Německu neexistují struktury, které tyto násilné trestné činy organizují. Podle dosavadních poznatků se ale nezdá, „že by se připravovaly strategicky, že by za nimi byl nějaký hlavní organizátor nebo nějaké uskupení, které po Německu rozesílá své vykonavatele“.
