„Dlouhodobě říkáme, že ploty a zdi nenabízejí trvalé řešení. Způsobí totiž pouze to, že proudy uprchlíků jsou přesměrovány jinam,“ vysvětlila mluvčí Natasha Bertaudová. Jejich výstavba je však podle ní z právního hlediska v pořádku.
Evropská komise se k maďarskému plotu už několik týdnů vyjadřuje jen velmi váhavě a zdůrazňuje, že je pravomocí a povinností členských států EU vnější hranici schengenského prostoru vlastními silami zajistit. Podle Bertaudové ale existují jiné způsoby, jak toho dosáhnout.
Vývoj na maďarských hranicích, kde policie proti uprchlíkům tvrdě zasahovala, sleduje prý komise „se znepokojením“, kvůli situaci ve čtvrtek v Budapešti jednal eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.
Maďarský plot na hranici se Srbskem nyní výrazně zvýšil počty uprchlíků či migrantů mířících do Chorvatska. Budapešť v pátek oznámila, že plot vybuduje i podél této hranice mezi dvěma členskými státy EU, která je však zatím také vnější hranicí schengenského prostoru.
„Chorvatsko je externí hranice Schengenu. A naše pozice ohledně zdí a plotů je známá,“ reagovala na četné novinářské otázky další z mluvčích komise Mina Adreevová. Dodala, že Chorvatsko zatím Evropskou komisi o pomoc v souvislosti s krizí nepožádalo.
„Aby mohl evropský azylový systém a svoboda pohybu řádně fungovat, musí všichni dodržovat pravidla, ta jsou jasná,“ poznamenala Andreevová s tím, že unijní exekutiva se nehodlá zapojovat do vzájemného obviňování mezi členskými státy. Ochrana hranice podle ní není v rozporu s tím, že uprchlíci dostanou možnost požádat o azyl, což je jejich mezinárodně zaručené právo.
Chorvatský premiér Zoran Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu vzkázal Evropské unii, aby pochopila, že Chorvatsko odmítá být „hotspotem“ migrační krize. Záhřeb prý uprchlíkům poskytne jídlo, vodu i léky, ale pošle je dál do Slovinska a Maďarska. „Armáda není řešení z hlediska zákona, ústavnosti i civilizovanosti,“ zdůraznil mimo jiné.
Ploty na hranicích se svými sousedy aktuálně buduje zejména Maďarsko. Premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že plot vyroste i na hranicích s Chorvatskem, kde se v uplynulých hodinách hromadí tisíce uprchlíků. Na hranici už operují také vojáci. Podle informací agentury Reuters je v terénu i těžká armádní technika.
Po třetí hodině odpoledne na chorvatsko-maďarskou hranici ve městě Beremend dorazilo prvních 23 autobusů s uprchlíky. Podle reportéra agentury Reuters maďarští policisté přebírají uprchlíky od chorvatských kolegů na hraničním přechodu Beremend. Nakládají je do autobusů.
Islamisté mezi uprchlíky? Nepravděpodobné, míní Německo
V zemích Evropské unie panují v souvislosti se stávající krizí obavy, že mezi uprchlíky by mohli do Evropy proniknout také stoupenci Islámského státu. šéf německého Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen však v pátek v rozhovoru pro deník Rheinische Post uvedl, že je to vysoce nepravděpodobné.
„Víme, že by různé islamistické organizace rády spáchaly atentát v Německu, kdyby mohly,“ řekl Maassen. „Prošetřovali jsme mnoho indicií, že jsou útočné skupiny na cestě do Německa. Žádná z nich se ale nepotvrdila,“ uvedl.
Uprchlická krizeRÖSZKE: Slzným plynem kropili i těhotné, líčí svědek zásah DÁLNICE A17: Němci kontrolují auta z Česka do Drážďan BERLÍN: Speerova dcera si vzala domů dva Syřany ČEŠI: Dobrovolníci pomáhají u maďarské zdi NĚMECKÉ OBAVY: Berlín se bojí uprchlíků bez práce PLANÝ POPLACH: Češi vidí uprchlíky i v kominících KOMENTÁŘ: Německo si bere uprchlický time-out SOCIOLOG: Migranti jsou pro nás poslové špatných zpráv POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Podle šéfa BfV provedli poslední teroristické útoky na evropské půdě lidé, kteří měli občanství některé ze zemí Evropské unie a přímo ve své vlasti se také radikalizovali. „IS dosáhl svého cíle tak, že si k sobě ideologicky připoutal lidi, kteří už v zemi byli. Nedopravil proto do napadené země žádnou vlastní útočnou skupinu,“ řekl Maassen.
Šéf německé kontrarozvědky rovněž podotkl, že vměšování se mezi běžence by bylo pro teroristy zbytečné riziko. „Jak cesta přes Středozemní moře, tak balkánská cesta jsou životu nebezpečné a panuje na nich neustálé riziko, že se příchod nezdaří, tím spíš, pokud by někdo nesl v zavazadlech zbraně. Považuji sice tuto možnost příchodu teroristů za možnou, vzhledem k rizikům ale za nepravděpodobnou,“ řekl Maassen.
Větší riziko vidí Maassen v německých salafistech, kteří se snaží běžence oslovit. „Mnoho žadatelů o azyl je sunnitského vyznání. A v Německu je salafistická scéna, která je vidí jako svou živnou půdu,“ řekl šéf BfV. „Pozorujeme, že se salafisté snaží vystupovat jako pomocníci, vyhledávají kontakty a zvou běžence do svých mešit, aby je naverbovali pro svou věc,“ dodal.
Podle nedávné zprávy BfV počet islámských radikálů v Německu stále roste. Salafistů je v zemi už asi 7500. V roce 2011 jich přitom byly jen stovky.
Myslíte si, že výstavba plotů na hranicích schengenského prostoru může zastavit současný příliv uprchlíků?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 21. září 2015. Anketa je uzavřena.
Podívejte se, jak se uprchlíci poprali na chorvatsko-maďarské hranici:
