Na nedávném setkání katolických farníků v malém městě Castelgomberto v severní Itálii se jeden muž postavil a křičel: „Můj dědeček tohle místo postavil pro kněze, ne pro muslimy!“
„Bylo to velmi bouřlivé setkání,“ řekl agentuře Reuters otec Lucio Mozzo, pastor šesti farností v této oblasti, který se snažil přesvědčit obyvatele, aby dovolili rodině uprchlíků nastěhovat se na nepoužívané vikářství v nedalekém údolí.
V neděli vyzval papež František v bezprecedentním kroku všechny katolické farnosti, náboženské komunity a svatyně v Evropě, aby přijaly jednu rodinu uprchlíků. A dodal, že sám půjde příkladem a poskytne domov dvěma rodinám ve farnostech ve Vatikánu (více čtěte zde).
Kapacita římskokatolické církve ve farnostech od Sicílie po Švédsko je obrovská, ale úspěch této výzvy bude záviset na tom, kolik farností se do ní zapojí.
V Evropě je asi 120 tisíc farností, přičemž nejvyšší počet - asi 27 tisíc - je v Itálii. Francie a Španělsko mají zhruba po 20 tisících, naopak mezi země s nejnižším počtem farností patří Island, kde jich je jen šest.
Syrské křesťany odmítli i v obci na Slovensku
Reakce na výzvu jsou zatím smíšené. Oficiální prohlášení biskupských konferencí překypovala optimismem. Řadoví členové zaujali postoj „pojďme si vyhrnout rukávy“ a řada iniciativ se už začíná rýsovat. Ale konfrontace v Castelgombertu a na dalších místech Evropy ilustrují těžkosti, jaké mohou mít kněží na konkrétních místech, jakmile se ke slovu dostane xenofobie a podezíravost.
„Myslím, že převažuje strach. Podněcuje ho to, co lidé slyší o zločinnosti, a kladou otázky, jako: Jak ty lidi zvládneme? Co budou dělat? Jak dlouho zůstanou?“ řekl Mozzo v telefonickém rozhovoru.
Mozzo ale není jediný katolický kněz, který se setkal s odporem obyvatel. Když katoličtí mniši v západoslovenské vesnici Ladce nabídli ubytování pro třicet rodin syrských křesťanů v prázdném klášteře, který byl postaven minulý měsíc, místní opozice je přinutila nabídku stáhnout.
Obyvatelé této převážně katolické obce, kde žije 2 600 lidí, podepsali petici, v níž si stěžují, že budova je moc blízko školy a školky. Slovenská média citovala jednoho z obyvatel, který prohlásil, že „syrští křesťané nejsou jako slovenští křesťané“.
Farnosti pořádají i speciální sbírky
Naopak otec Mario Ziello, pastor farnosti v jedné z nejchudších a zločinem nejzamořenějších čtvrtí Neapole, uvedl, že přijmou rodinu bez ohledu na její náboženské vyznání a navzdory finančním těžkostem farnosti. „Chudí jsou často ochotnější pomoci jiným, protože vědí, co znamená utrpení,“ řekl v telefonickém rozhovoru.
Pomáhají ale i bohatší. Německá nejbohatší diecéze v Kolíně nad Rýnem už ze svého rozsáhlého portfolia investic do nemovitostí vybrala nepoužívané byty, které nabídne uprchlíkům. Zatím pro nově příchozí otevřela 75 bytů a další budou následovat v reakci na papežovu výzvu.
Mnoho farností ale nemá volné pokoje. „Kam máme ty uprchlíky dát?“ ptá se reverend Wieslaw Johannes Kowal z východoněmeckého města Naumburg.
Některé farnosti na papežovu výzvu zareagovaly uspořádáním speciálních sbírek. V západopolské Poznani vybrala farnost v drsné čtvrti Ježyce během mše v přepočtu více než 6000 dolarů (více než 143 tisíc korun), za které pronajmou byt a připraví ho pro uprchlickou rodinu.
Čeští faráři už dříve prohlásili, že s papežovým návrhem souhlasí. Pomoc uprchlíkům vnímají jako nezbytné gesto v nouzi. Nabídnout ji je podle nich nutné nejen křesťanům (psali jsme zde).
