Vysílačka se ozve v půl druhé ráno: na čerpací stanici v saském městě Pirna se náhle objevila skupina lidí, která tam hledá útočiště před přívalovým deštěm.
Migrační vlnaITÁLIE Od začátku letošního roku dorazilo do Itálie přes 111 000 migrantů, s příjezdem dalších 20 000 uprchlíků úřady počítají v září. Oznámilo to italské ministerstvo vnitra. Takřka třetinu všech migrantů tvoří Eritrejci, následují Nigerijci Somálci, Súdánci a Syřané. Kvůli nebývalé uprchlické vlně čelí italský sociální systém značnému tlaku. Ministerstvo vnitra varuje, že přijímací kapacity země stojí před zhroucením. BRITÁNIE Podle nejnovějších údajů britského statistického úřadu přišlo do Británie během dvanácti měsíců od loňského března 330 000 cizinců, zatímco v předchozím srovnatelném období to bylo 236 000 lidí. Padl tak rekord z let 2004 až 2005. |
Právě sloužící policejní hlídce je hned všechno jasné - to mohou být jen uprchlíci. To, že kdosi vysadí skupinu migrantů právě na okraji příhraniční Pirny, se totiž stává čím dál častěji. Pašeráci, kteří migranty vezou po dálnici spojující Prahu s Drážďany, čekají na překročení německých hranic a svého „nákladu“ se na prvním příhodném místě zbaví. Uprchlíci se tak obvykle ocitnou uprostřed noci přímo na dálnici nebo na některém sjezdu.
Policisté Patrick Thomas a Torsten Bastian po hlášení z vysílačky opouštějí svoje stanoviště u dálnice A17 a rychle míří do Pirny. Na tamní čerpací stanici už jsou jejich kolegové a snaží se komunikovat se třemi syrskými rodinami, které mají dohromady osm dětí. Jedna z dívenek nepřetržitě kašle, všichni působí vyhládle a vyčerpaně, ale také šťastně. Mladý otec mluví trochu anglicky: dvě rodiny prý jsou ze syrského Aleppa a jedna z Kobani. Víc se o jejich osudu zjistit nedá.
Jedna z přítomných sociálních pracovnic nedokáže od skupiny utečenců odvrátit zrak. „Jako matky se mě to velice dotýká. Ale člověk si na to postupně zvykne,“ říká.
Jako transporty otroků
Fakt, že tihle lidé přijeli do Německa nelegálně a tím překročili zákony, je teď druhořadý. Teď se řeší hlavně to, jak je co nejrychleji dostat na policejní služebnu v Berggiesshübelu, kde mohou něco sníst, osprchovat se a přespat na polním lehátku. Až se později vyplní všechny dokumenty, poputují do přijímacího střediska pro uprchlíky v Saské Kamenici (Chemnitz).
Policisté se po návratu na dálniční stanoviště sami na sebe zlobí, protože se jim nepodařilo zadržet pašeráky. „Vyhodí ty lidi prostě ven a ponechají je vlastnímu osudu,“ rozčiluje se Thomas. Ví, že spousta migrantů jim dá za převezení přes hranice své poslední peníze, často se kvůli tomu zadluží. Jistě, i tihle pašeráci jsou jen „malé ryby“. Jejich výpovědi by ale mohly policii dovést na stopu organizovaných skupin. „Právě ty vydělávají na lidské bídě,“ zlobí se Bastian.
Německá policie v poslední době zaznamenala pašování lidí ve velkém, kdy se v jednom autě tísní i přes 30 lidí. Někdy za podmínek, které připomínají zacházení při transportech otroků. Tak třeba podle policejních záznamů pašeráci vezli v nákladním prostoru auta 81 lidí dva dny bez zastavení, o přestávkách na záchod nebo na jídlo nemohlo být řeči.
Pozor na dodávky s tmavými skly
„V 90. letech jsme běhali po lese, protože uprchlíci přecházeli hranici pěšky,“ vzpomíná policista. Tyhle časy už jsou ale dávno pryč. Teď se dostávají budoucí žadatelé o azyl do Německa většinou v dodávkách. Právě na ně se proto Bastian a Thomas soustředí, když v noci hlídkují u dálnice na česko-německém pomezí. Ve vteřině se musejí rozhodnout, zda nějaké vozidlo budou sledovat a zda zkontrolují jeho pasažéry.
Podezřelé je třeba to, když má dodávka tmavá skla, pokud se navíc ukáže, že poznávací značka je registrovaná v některém ze států východní Evropy, mají policisté další důvod se o ně zajímat. Pašeráci ale nepocházejí jen v východní Evropy, ale třeba i ze Skandinávie. Jakási „vyšší kasta“ pašeráků pak vozí uprchlíky v osobních autech - oni i jejich pasažéři jsou dobře oblečení a nebudí žádné podezření.
Uprchlická krizeMAĎARSKO: Běženci stříhají díry v novém plotu NĚMECKO: Merkelová dorazila na místo nepokojů ŠVÉDSKO: Toleranci místních pokoušejí žebraví Romové ERITREA: Z otročiny v dolech těží západní firmy REPORTÁŽ: Z „Bela Džezova“ na Západ VÝZVA VĚDCŮ: Nálady jsou hrozivé, říká signatář POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? KACHNA: Cesty do Evropy jako fotoromán CHAOS: Evropa nezvládá plnit vlastní pravidla PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? |
Teď policisté po návratu od benzinky zastavují třeba český dálkový autobus z Prahy. Řidič hlásí, že při minulých jízdách měl mezi cestujícími pokaždé nějaké migranty. S tím prý ale on nemůže nic dělat - kontrolovat pasy nesmí a zajímá ho jedině platná jízdenka. Dnes ale mezi pasažéry žádní běženci nejsou. Pak hlídka zkontroluje ještě minibus s deseti Mongoly. Mají trvalý pobyt v Česku a míří na týden do Paříže.
Nabídka, která se těžko odmítá
Policejní ředitelství v Pirně letos registrovalo už více než 3 000 ilegálních migrantů a zadrželo 200 převaděčů. Už v půlce roku se tak dostalo k číslům, která vykazovali za celý loňský rok, říká tamní mluvčí Bernd Förster.
Ani policejní zátahy ale pašeráky nezastaví. Další z místních policistů Stefan Ehrlich tvrdí, že za jednu jízdu dostávají až 2 000 eur (54 000 korun). „To je ve východní Evropě hodně peněz,“ říká. Pokud jste nezaměstnaný nebo máte dluhy a v hospodě vás osloví s takovouhle nabídkou, jen těžko se to odmítá.
Dvě a půl hodiny před koncem noční služby prohledávají Thomas s Bastianem ještě dálkový autobus z Vídně do Berlína. Tři cestující dál nepojedou. Mladá žena ze Sarajeva nemá platné dokumenty a v databázi u jejího jména figuruje zatčení za podvod. Dvěma mužům ze Srbska a Albánie už vstup do schengenského prostoru zakázaly úřady v Itálii a Maďarsku, přesto to ještě zkusili. Zbytek směny proto stráví policisté papírováním. Honba za pašeráky je čeká zase příště.
