Švédsko je dlouhodobě považováno za vzor tolerance a jednu z nejpřívětivějších zemí pro uprchlíky. V roce 2014 tato severská země udělila azyl 81 tisícům lidem. Více jich za stejné období poskytlo pouze Německo.
Současná uprchlická krize zde však pomalu ale jistě mění vnímání migrantů nejen ze zemí jako Sýrii či Afghánistán. Změnu nálad pociťují také Romové, kteří na sever Evropy přicestovali z Rumunska a Bulharska. Jako obyvatelé Evropské unie zcela legálně.
Ve své nové domovině často končí na okraji společnosti a desítky z nich žebrají na ulici. Stále častěji musí snášet nadávky a i fyzické útoky. Policie v uplynulých týdnech zaznamenala například útok kyselinou nebo vypalování romských osad v lesích za Stockholmem.
„První útok byl v listopadu nebo prosinci loňského roku. Střílelo se,“ sdělil reportérům agentury Reuters 38letý Rumun Vasil, který na černo pracuje na staveništích okolo Stockholmu.
Společně s manželkou bydlí v autě. Pamatují si už několik útoků. „Moje žena se moc bojí,“ smutní Vasil. V roce 2014 policie zaznamenala na 300 ohlášených útoků na Romy. I podle strážců zákona se však jedná jen o zlomek celkového počtu útoků.
Uprchlická krizeZEMAN: Tři lodičky nestačí, chci ochranu hranic ERITREA: Z otročiny v dolech těží západní firmy NĚMECKO: Syřany vracet nebudeme, o azylu rozhodneme sami REPORTÁŽ: Z „Bela Džezova“ na Západ MAKEDONIE: Policie se pokusila zadržet uprchlíky VÝZVA VĚDCŮ: Nálady jsou hrozivé, říká signatář POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? KACHNA: Cesty do Evropy jako fotoromán CHAOS: Evropa nezvládá plnit vlastní pravidla PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? |
Podle švédských úřadů na ulici žije asi pět tisíc migrantů z Maďarska a Rumunska, kteří se živí žebráním. Na rozdíl od Syřanů, Afghánců a Eritrejců se nemohou spoléhat na sociální dávky pro uprchlíky.
Život v osadě za Stockholmem
Jedna z osad se nachází asi 15 minut chůze od zastávky metra Hogdalen na předměstí švédské metropole. Žije zde asi 70 Romů. Příbytky si vybudovali z igelitu, kusů plechu, krabic a látky. O tekoucí vodě a elektřině si zde mohou nechat jen zdát. Jídlo si připravují nad ohněm, myjí se u kýblů a kanystrů s vodou.
„Nemáte tady co ztratit. Je lepší být tady bezdomovcem, než se vrátit zpět domů,“ tvrdí Maďar Marius Gaspar. Většina z obyvatel osady by ve Švédsku ráda pracovala, nemají však dostatečné vzdělání a velkým problémem je pro ně také jazyková bariéra.
Přistěhovalci se mohou pomalu začít bát také nového nepřítele. Tím jsou Švédští demokraté. Populistická strana, která v minulých volbách získala podporu 13 procent voličů, nabírá na síle.
Srpnové průzkumy ji dokonce označují za nejpopulárnější stranu současnosti. Politologové se shodují, že za raketovým růstem obliby Švédských demokratů stojí vyhraněné názory na imigraci a odmítání dosavadní přistěhovalecké politiky Švédska. Strana s podléškou ve znaku mimo jiné navrhuje snížit počet udělených azylů o 90 procent.
Národní koordinátor pro pomoc migrantům Martin Valfridsson si myslí, že Švédsko zůstane i nadále tolerantní zemí. Přiznává však, že jeho vlast následky uprchlické krize musí nějakým způsobem řešit. Aktuálně na pomoc migrantům dává 1,4 procenta ročního státního rozpočtu. Více však ani silná švédská ekonomika nezvládne. „Řešení musíme najít v domovských zemích uprchlíků,“ myslí si Valfridsson.
