Jen pro představu: normální stav činí patnáct letních a jeden tropický.
„Průměrná měsíční teplota vzduchu v červenci byla na meteorologické stanici Liberec o tři stupně vyšší než je normál, měsíc červenec tak na této stanici hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální,“ uvedla klimatoložka Českého hydrometeorologického ústavu Dáša Richterová.
O víkendu opět v kraji padaly teplotní rekordy. Nejtepleji v sobotu bylo v České Lípě. Meteorologové tam naměřili 38,6 stupně Celsia, to je nejvíce za 71 let, kdy se tady měří.
Dosavadním absolutním maximem bylo 38,5 stupně z roku 1994. V Doksech bylo rovných 38 stupňů a třetím nejteplejším místem v kraji byl Turnov, kde naměřili 37,1 stupně Celsia.
V Liberci bylo v sobotu 35,9 stupně Celsia, čímž byl překonán měsíční rekord 35,5 stupně z roku 2003. Absolutní rekord pro Liberec je 36,2. Nad 30 stupni byly teploty i v Jizerských horách. Třeba na Souši v Desné naměřili meteorologové 32,5 stupně.
Vedro a sucho přináší také zvýšené riziko požárů. Ve čtvrtek například hořelo nedaleko zámku Lemberk. Požár zasáhl nízký porost a hrabanku v ploše odhadem pětadvacet krát čtyřicet metrů.
„Hasiči zřídili čerpací stanoviště u jednoho z rybníků ve Lvové, protože uhašení lesních požárů vyžaduje velké množství vody,“ zmínila mluvčí krajských hasičů Zdenka Štrauchová.
Pro hasiče je práce v tomto počasí extrémně náročná, v zásahovém oblečení hrozí přehřátí jejich organismu. „Navíc pohyb v lesním, často nepřístupném terénu, vyžaduje velkou fyzickou zátěž,“ zdůraznila Štrauchová.
Smědá v Předláncích: centimetrový průtok
V řekách je málo vody - například na Smědé v Předláncích byl v neděli odpoledne jen centimetrový průtok. „Už ani koupat se v řece nedá, nanejvýš tak omočit kotníky,“ zkonstatoval místní chalupář Richard Sedlák.
Českolipský magistrát už kvůli úbytku vody zakázal odebírání vody z Bobřího, Brnišťského, Mistrovického, Robečského, Valteřického potoka a z Ploučnice, Svitávky a Šporky. Zahrádkáři tak musejí pro kropení svých zahrádek využít nasbíranou dešťovou vodu, nebo vodu z kohoutku.
V kraji se kvůli sinicím leckde zhoršila kvalita vody ke koupání, ponejvíce na Českolipsku. Sinice se totiž ve vedru dobře množí a právě českolipský region se v kraji řadí k nejteplejším oblastem.
Potíže na Máchově jezeře a v Hamru
Potíže hlásí z Hamerského jezera v Hamru, zvýšený výskyt sinic je také na nedalekém Máchově jezeře. Ba ani v Zákupech nepanuje dobrá situace.
U vody se dost dobře možná povaluje také většina zlodějů, kterým jako by se ani nechtělo v extrémně horkém létě do práce. Alespoň v Českém ráji, kde se mohou nyní pochlubit mimořádně nízkou kriminalitou.
„Ve srovnání s loňským červencem klesl počet trestných činů více než dvakrát. V Turnově a v naší části Českého ráje jsme jich zaznamenali dvacet dva,“ řekl Milan Drahoňovský, vedoucí policejního oddělení v Turnově. „Myslím, že je to vůbec nejméně v historii. Před rokem jich bylo padesát sedm.“
Drahoňovský si mimořádně prudký pokles kriminality nedokáže vysvětlit jinak než úmornými vedry. „Nestaly se ani žádné loupeže a závažná ublížení na zdraví,“ dodal Drahoňovský.
U Vohnoutů likvidují vosy
Kvůli mírné zimě a aktuálnímu velmi horkému a suchému počasí se také přemnožily vosy a sršni, kteří, zhlouplí horkem, teď útočí více než obvykle. Na terásce restaurace U Vohnoutů v Předláncích se to jimi v pátek večer jen hemžilo.
„Mají tady hnízdo. Natřikrát jsem jim tam nastříkal biolit, tohle budou ty, které byly zrovna pryč a teď se do hnízda asi chtějí dostat,“ mudruje místní vlasatý muž. „A hasiči támhle likvidovali hnízdo sršňů,“ ukazuje o kus dál.
Hmyz figuruje i v policejních svodkách. „Mladé řidičce na Frýdlantsku vlétla ve čtvrtek do auta sršeň, žena se lekla a vyjela ze silnice do příkopu. Naštěstí se nezranila. Podobný případ řešili také dopravní policisté u Janova nad Nisou, kdy se řidička při jízdě ohnala po vose a přestala se tak věnovat řízení. Se svým vozem Škoda Yeti tak nabourala přední částí vozu do stromu u silnice a lehce se poranila,“ uvedla policejní mluvčí Bohdanka Capuličová.
Mnohem lépe než mnoho mladších lidí snášejí vedra klienti v domovech důchodců.
„Je to s podivem, ale já jsem při teplotách nad třicet stupňů víc unavený než oni,“ řekl Čestmír Skrbek, ředitel domova důchodců ve Velkých Hamrech na Jablonecku.
Skrbkův kolega Radim Pochop, ředitel domova důchodců v podještědském Českém Dubu, má jednoduché vysvětlení, proč horko starým lidem tolik nevadí.
„Jsou zimomřiví,“ podotýká Pochop. „Ve vedrech se však víc potí, odvodňují se a musíme dávat dobrý pozor, aby pili. Obecně pijí méně než mladší lidé. Někteří nápoje dokonce vylévají a snaží se nás přesvědčit, že je vypili.“
