„V mých úvahách dominuje to, že nejde o občanskoprávní spor, ale o to, aby se veřejnost nedozvěděla pravdu o Biľakově roli v srpnových událostech roku 1968,“ zhodnotil snahu Biľakových dědiců vydavatel Svatopluk Štefl. Kniha podle něj obsahuje informace natolik závažné, že veřejnost má právo je znát.
Jiného názoru jsou však Biľakovi potomci Dmitrij Biľak a Naděžda Ševcová. Po vydání knihy s názvem Až po mé smrti, která obsahuje paměti jejich otce, vydavatele nařkli, že k dílu nemá autorská práva. Soudně dosáhli stažení knih z prodeje a zničení již vydaných výtisků. Toto rozhodnutí potvrdil v úterý Vrchní soud v Praze.
Vasil Biľak
Soudkyně Dagmar Javůrková vysvětlila, že ani neměla jinou možnost. Vydavatel totiž v minulosti nevyužil termín, do kdy se k nařčení z porušení autorských práv mohl vyjádřit. „Moje matka, jednatelka společnosti, měla zdravotní problémy a oznámení zaslané do datové schránky tak ušlo její pozornosti,“ vysvětlil tuto chybu Štefl. Na verdikt to však vliv mít nemohlo.
Bál se vězení a vzpomínky nejdřív vydat nechtěl
Paměti Vasila Biľaka vyšly už v roce 1991 pod názvem Miľníky môjho života, ale podle Biľaka to bylo „pirátské“ vydání bez jeho souhlasu. Později ho s prosbou o vydání pamětí oslovil právě Svatopluk Štefl z vydavatelství BVD.
„Kontakt s ním mi zprostředkoval ve druhé polovině 90. let Ján Riško, bývalý ředitel Československého rozhlasu. Biľak nejprve nesouhlasil. V té době byl vystrašený, měl obavy z trestního stíhání, ale potom se nám ho podařilo zlomit,“ uvedl Štefl.
Vasil BiľakVýznamný slovenský komunistický politik. Od padesátých let byl členem Slovenské národní rady, později poslancem Národního shromáždění ČSSR a následně až do prosince 1989 poslancem Federálního shromáždění. Při událostech Pražského jara byl zastáncem nejkonzervativnějších názorů ve straně, vystupoval proti reformním tendencím a proti Alexandru Dubčekovi. Pravděpodobně měl velkou roli při pozvání vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V této souvislosti byl po listopadu 1989 také trestně stíhán, nicméně stíhání bylo zastaveno. |
Biľak tehdy čelil obvinění, že podepsal zvací dopis pro vojska Varšavské smlouvy. Až později státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo. „On sám nikdy nepřipustil, že by byl autorem zvacího dopisu. Když jsem mu ale kladl otázky, přiznal, že o invazi předem věděl. Měl prý nabídku, že se po ní dostane do čela strany, ale údajně ji odmítl,“ popsal setkání s Biľakem v 90. letech vydavatel.
K vydání pamětí dal prý Biľak jen ústní souhlas a vymínil si, že kniha smí vyjít až po jeho smrti. „Zakázal nám také cokoli krátit, měnit nebo doplňovat,“ dodal Štefl. Biľak mu tehdy také poskytl několik stran nového textu, který vydavatel do chystané knihy zařadil.
Bývalý vysoký funkcionář KSČ zemřel v únoru 2014 ve věku 96 let. Štefl záhy vydal jeho paměti včetně pozdějších dodatků a s komentářem historika Vladimíra Čermáka. Po několika měsících ho ale Biľakův syn Dmitrij, se kterým podle svých slov Štefl také jednal a který o chystaném vydání předem věděl, osočil z porušení autorských práv. Protože se Štefl včas nebránil, soudy rozhodly o stažení knihy z prodeje a zničení zbývajících výtisků.
„Nechápu, jak je vůbec možné, aby byla z formálních důvodů veřejnosti upřena kniha, která informuje o historii týkající se deseti milionů lidí,“ posteskl si vydavatel. Publikace Až po mé smrti se ještě před zákazem prodalo několik tisíc kusů.
Zda se Biľakovy paměti budou moci v budoucnu zveřejnit, není jisté. Právního zástupce Biľakových Petra Maršálka se redakci nepodařilo kontaktovat, u soudu se nechal zastupovat kolegou.
