Zvolení Andreje Kisky slovenským prezidentem byl experiment, který se nemusel podařit. Eurový multimilionář bez jakýchkoli zkušeností s praktickou politikou, jehož do prezidentské funkce vytáhla i charitativní činnost s nadací Dobrý Anděl, byl i po více než roce své prezidentské kampaně do velké míry nepopsaným listem.
Jakákoli funkce, nemluvě o funkci hlavy státu, dokáže mnohým lidem pořádně zatočit hlavou. To se mohlo stát i Andreji Kiskovi, ale nestalo.
V domácí politice, kde mnozí doufali, že bude „opozičním“ a vůči Ficově vládě aktivistickým prezidentem, který pomůže roztříštěné slovenské pravici ve zmrtvýchvstání, se Andrej Kiska drží překvapivě zpátky. Někdy, jako v korupcí a klientelismem zavánějící kauze Váhostav a dalších podobných průšvizích Ficovy vlády se drží zpátky až příliš.
To, co se však Kiskovi dařilo a daří hodně dobře, je posilování proevropské a prozápadní orientace Slovenska. To v době konfliktu Západu s Ruskem, které okupovalo Krym a vojensky intervenuje na východě Ukrajiny, není věc v naší části Evropy samozřejmá.
Svým hlasem vyvažuje Kiska přinejmenším nejasně vystupující vládu Roberta Fica, jejíž premiér považoval za nutné zavítat během jednoho měsíce dvakrát do Moskvy a tam zpochybňovat jednotný odpor Evropské unie proti současné agresivní ruské politice. Jak dobře umí Kiska nakládat se symboly, ukazuje i jeho nedávná návštěva Lidic v den výročí jejich vypálení, kterou vykonal jako vůbec první slovenský prezident.
Zeman jako prezident selhal
Kiska svým výkonem prezidentské funkce nastavuje velice nelichotivé zrcadlo Miloši Zemanovi, který měl přitom jako dlouholetý politický profesionál mnohem lepší výchozí pozici. Zatímco Kiska se stal morálním sloupem dnešního Slovenska, politikem navazujícím v mnohém na Václava Havla, není Zeman díky svým mnohdy zcela rozporným a často extrémním postojům ani stojanem, o který by si člověk mohl opřít aspoň kolo.
Nesplněný americký senAndrej Kiska se snažil v 90. letech prorazit v USA. Nakonec se mu to nepodařilo. Příběh zmapoval před rokem deník SME. |
Zatímco Kiska říká Slovákům jasně, že ruská okupace Krymu je okupací, že agrese ruských jednotek na východě Ukrajiny je agresí a že povinností Slovenska a celého Západu je se takové politice postavit, Zeman se staví naopak často otevřeně na stranu Ruska. A zpochybňuje stanoviska NATO a ukrajinské vedení kritizuje v dikci kremelské propagandy. To Čechy, kteří prezidenta stále podvědomě berou jako hlavní morální autoritu státu, znejisťuje a pomáhá kremelským plánům, které si ze střední Evropy chtějí udělat svého trojského koně vůči jednotnému postoji Západu.
Zemanovy nejen proruské, ale mnohé další nekonzistentní názory, ničí i to dobré, co by Zeman mohl jako prezident Česku přinést, například jasnou orientaci na Evropskou unii, kde se stává proevropským silám nikoli pomocí, ale kvůli své dnešní pověsti naopak přítěží. Miloš Zeman tak selhává v tom nejzákladnějším, co by měl výkon funkce prezidenta republiky obsahovat.
Před vstupem do politiky se lze zbavit podnikání
Kiska ale nastavuje nelichotivé zrcadlo i svému v Česku ne tak často zmiňovanému protipólu Andreji Babišovi. Stejně jako Babiš je Kiska velice bohatý muž, který pro svůj další život příjmy z politiky nepotřebuje.
Do politiky šel však s rozvahou, svoji firmu prodal už před lety, pak se věnoval charitě. A přestože během volební kampaně se stal jeho majetek i způsob podnikání terčem pomluv protikandidátů, dnes Kiskovo bohatství nikoho nedráždí. Díky způsobu uložení svého majetku není ani v podezření ze střetu zájmů, nikdo mu nemůže předhazovat, že díky své politické funkci ještě více zbohatl.
Andrej Babiš se rozhodl jinak a své podnikání neopustil, naopak je nadále rozšiřuje a do střetu zájmů se díky velikosti svého podnikatelského impéria dostává na každém kroku. Jak ale ukazuje příklad Andreje Kisky, bylo to možné i jinak.
Argument, že firmy za stovky miliónů se zbavuje snadněji, než koncernu za desítky miliard, příliš neobstojí. Příklad Kisky prostě ukazuje, že pokud člověk promyšleně vstupuje do politiky, může se zbavit svého podnikání a ponechat si jen charitativní projekty a celoživotní úspory. Ty by Andreji Babišovi jistě vystačily do konce života, když vystačí o řády „chudšímu“ Andreji Kiskovi. Babišovi politikovi by pak „model Kiska“ prospěl a české demokracii nepochybně také.
Slovenský prezident Andrej Kiska v březnu překvapil diváky i účinkující na ocenění Via Bona Slovakia, kde vzal do ruky kytaru a rozbalil to na hitovku Úsmev od skupiny Modus.
