Člen politbyra východoněmecké komunistické strany (SED) Günter Schabowski si krátce před historickou tiskovou konferencí na lístek poznamenal, o čem a v jakém pořadí bude před novináři hovořit.
Lístek s poznámkami, o něž se opíral Schabowski na tiskové konferenci z 9. listopadu 1989.
Ten večer se ale zapsal do dějin, když omylem oznámil, že občané východního Německa napříště mohou vycestovat na Západ, čímž spustil zhroucení Berlínské zdi.
Na konci svých poznámek si totiž chybně poznamenal: „Přečíst text ustanovení o cestování“. Krátce předtím sice vedení SED schválilo nařízení, podle něhož smí občané NDR vycestovat do západního Německa, platit však mělo jen za určitých podmínek a hlavně až od následujícího dne, tedy 10. listopadu.
To ale Schabowskému uniklo, protože se klíčového zasedání osobně nezúčastnil. Na tiskové konferenci měl tehdy Schabowski zdůraznit, že je potřeba zažádat u příslušných úřadů o víza a otevření hranic mělo probíhat v poklidu.
Pád Berlínské zdiGORBAČOV: Svět je na pokraji nové studené války OBRAZEM: Kousky zdi jsou rozesety po světě SOUČASNOST: Co zbylo z Berlínské zdi po 25 letech DĚJINY ZDI: První smrtící kulka i pád z balonu |
Na dotaz novinářů, kdy rozhodnutí o vycestování na Západ vejde v účinnost, rozpačitě odpověděl legendárními slovy: „Platí to...pokud vím...je to ihned, neprodleně“.
Dusná místnost bez oken v prvním patře mezinárodního tiskového střediska najednou ožila.
„Vyběhl jsem tři patra do své kanceláře a vzrušeně napsal nejdůležitější zprávu své kariéry,“ vzpomíná bývalý reportér Volker Warkentin na osudné okamžiky.
Už v 19:02, šest minut poté, co Schabowski osudnou větu vyřkl, vyslal do světa osudovou „fleš“ - tedy stručné avízo, které novináře po celém světě upozorňuje, že se právě stalo něco důležitého a mají počkat na další zprávy.
K Berlínské zdi následně zamířily první davy lidí a bariéra mezi východoněmeckou metropolí a Západním Berlínem se stala ještě tu noc průchodnou.
Lístek ukradli, namítá manželka
Osud lístku se Schabowského poznámkami byl neznámý od roku 1991. Nyní se však přihlásil jeho majitel, který si přál zůstat v anonymitě. Ví se jen, že pochází z okruhu Schabowského známých. Bonnské muzeum od něj písemnost koupilo za 25 tisíc eur, v přepočtu za 687 tisíc korun.
„Je to jeden z mála dokumentů novějších současných dějin, o němž lze říci, že ovlivnil světové dějiny,“ říká o novém exponátu šéf muzea Hans Walter Hütter. V aukci by se podle něj list prodal za nesrovnatelně vyšší částku.
Manželka Schabowského však v reakci na zprávy o nálezu lístku namítala, že papír s poznámkami rodině někdo ukradl. „To s tím lístkem je kriminální příběh,“ tvrdí manželka šestaosmdesátiletého bývalého aparátčíka. „Je to chladnokrevný prodej ukradené věci,“ řekla v pátek Schabowská agentuře DPA.
Rodina podle ní počátkem 90. let několik dokumentů, včetně zmíněného listu, půjčila známým, kteří si je chtěli podrobněji prohlédnout. Ti ale údajně přes naléhavé výzvy nic nevrátili. „Nic jsme nerozdali,“ tvrdí Schabowská.
Připomeňte si historii Berlínské zdi:
4. listopadu 2014 |
