Putin nyní otevřel dveře vývozu zbraní, které by podle analytiků výrazně zlepšily íránskou obranyschopnost.
Rusko přestalo do Íránu dovážet protivzdušnou obranu poté, co OSN uvalila na Teherán sankce kvůli podezřením, že vyvíjí atomovou bombu. Začátkem dubna však světové mocnosti dosáhly s Íránem rámcového ujednání, na jehož základě by měla do konce června vzniknout konečná dohoda o jeho jaderném programu (více zde).
S-300Podle dostupných údajů je systém S-300 PMU1 vybaven radiolokátorem PN64, který je schopen zjistit i malé cíle. Dálkový dosah raket je 150 kilometrů a výškový 27 kilometrů. Raketa je také schopna zasáhnout cíle v nízkých výškách na vzdálenost až 30 kilometrů. |
Vzhledem k tomuto pokroku není podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova už zákazu zapotřebí. „V dané etapě nezbytnost takového embarga, a to dobrovolného ruského embarga, úplně odpadla,“ prohlásil Lavrov. Údajně žádná rezoluce OSN vývoz protileteckých zbraní do Íránu neomezuje.
O situaci v regionu Lavrov v pondělí telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Spojené státy jsou ruským rozhodnutím znepokojeny. Obnovení dodávek by podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta mohlo znovu rozvířit debatu o sankcích vůči Íránu.
„S-300 je čistě obranná zbraň, která neohrožuje žádnou zemi v regionu, samozřejmě včetně Izraele,“ ujistil ruský ministr. Podle něj je pořízení si moderní protivzdušné obrany pro Írán velice aktuální, jak tomu svědčí vývoj v Jemenu, kde jsou šíitští povstalci terčem náletů koalice sunnitských států (o situaci v Jemenu více zde).
Izrael vývoz raket ostře odsoudil, stejně jako dohodu o jaderném programu. Izraelský ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic to v pondělí označil za „přímý výsledek legitimity dané Íránu připravovanou dohodou a důkazem toho, že hospodářský růst navazující na zrušení (mezinárodních) sankcí využije Írán k tomu, aby se ozbrojil, a ne pro blaho íránského lidu“.
„Tato zakázka ukazuje politickou vůli představitelů obou zemí rozvíjet a podporovat spolupráci ve všech oblastech,“ reagoval íránský ministr obrany Hosejn Dehkán s důrazem na regionální stabilitu a bezpečnost.
Podle agentury Interfax je možné, že S-300 budou dodány Íránu v jiné variantě, protože se předchozí kontrakt nepozastavil, nýbrž zrušil. Splnění nového kontraktu by ale údajně mohlo trvat i půldruhého roku.
Rusové a Íránci hledají kompromis
Armádní generál Jurij Jakubov prohlásil, že „ministerstvo obrany operativně splní prezidentův pokyn, bude-li přijato politické rozhodnutí dodat Íránu S-300 z výzbroje ruských ozbrojených sil“.
Podle agentury Reuters zrušení zákazu ukazuje, že se Putin rozhodl posílit ekonomické vazby na Islámskou republiku. Vysoký vládní úředník údajně agentuře řekl, že v rámci barterové dohody začalo Rusko do Íránu dodávat obilí, stavební materiál a vybavení výměnou za ropu. Írán je třetím největším odběratelem ruského obilí. Dohoda měla mít hodnotu dvaceti miliard dolarů.
Proti dodávce S-300 do Íránu se stavěly především Spojené státy a Izrael. V tisku se objevily spekulace, že Rusové nedodali S-300 Íráncům výměnou za to, že Izraelci prodali Rusům technologie bezpilotních letounů.
V reakci na ruské odmítnutí splnit uzavřený kontrakt v roce 2010 zažaloval Teherán u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě exportéra ruských zbraní o čtyři miliardy dolarů. Rusové i Íránci údajně však mají zájem tento spor urovnat kompromisem, řekl šéf agentury Rosoboronexport Anatolij Isajkin listu Kommersant.
V ruském tisku se již dříve objevily zprávy, že Moskva nabízí Teheránu namísto S-300 obdobný protiletecký raketový systém Antej-2500. Tyto rakety mají ve srovnání s S-300 kratší dolet a nižší rychlost, ale jsou považovány za účinnou zbraň proti nepřátelským letadlům a řízeným střelám. Tyto zprávy ale Kreml popíral.
