„Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný,“ řekl Kiska novinářům.
Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnější kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.
Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.
Lavrov po schůzce s Kiskou před novináře nepředstoupil. Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.
Nechceme NATO, podpořili lidé v Bratislavě Lavrova
Ruský ministr zahraničí promluvil až v rámci 70. výročí osvobození slovenské metropole Rudou armádou, které připadá právě na sobotu. „Naším cílem je, aby se události druhé světové války už nikdy neopakovaly a aby Organizace spojených národů byla centrem zajištění bezpečnosti ve světě, aby se nikdo nesnažil dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli,“ prohlásil Lavrov u památníku Slavín, jehož součástí je také vojenský hřbitov s hroby 6 845 vojáků Rudé armády. Na slova šéfa ruské diplomacie reagovali lidé z davu pokřikem „Nechceme NATO“.
Sergej Lavrov: nový Mr. Nět, který dovádí USA k šílenstvíPROFIL |
Lavrov během projevu připomenul význam sovětské vojenské akce za druhé světové války. „Položili své životy za nezávislost Slovenska, nezávislost našich národů a celé Evropy. Rusko a Slovensko mají stejný pohled na válečné dění,“ uvedl Lavrov.
Vzpomínkové akce se zúčastnilo několik stovek lidí, kteří rovněž potleskem a také pokřiky „Rossija“ (Rusko) ocenili přítomnost Lavrova. Při kladení věnců k památníku Slavín ale na rozdíl od premiéra Roberta Fica a dalších politiků země chyběl prezident Andrej Kiska. Prezidentská kancelář reagovala, že hlava státu na akci nedostala pozvánku.
Budou-li se dodržovat dohody, můžeme stáhnout další zbraně
Po vzpomínkové akci se Lavrov setkal se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem. Vyslovil se pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.
“Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap,“ řekl Lavrov po schůzce s Lajčákem.
Zároveň zopakoval svou kritiku vůči ukrajinskému zákonu o samosprávě povstaleckých území, který podmiňuje utváření nového správního režimu konáním mimořádných místních voleb.
„Byl schválen zákon o postavení Doněcké a Luhanské oblasti, který se ubírá opačným směrem, než je duch minských dohod. Tyto dohody jsou klíčové,“ řekl.
Lavrov podpořil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při jejím úsilí dohlížet na dění na východě Ukrajiny a vyslovil se pro stažení dalších zbraní z konfliktní oblasti. „Je potřebné monitorovat dodržování vojenské části minských dohod tak, aby OBSE nepřetržitě monitorovala místa v blízkosti dělící čáry. Je tu možnost stažení zbraní kalibru do 100 milimetrů, pokusíme se pomoci oběma stranám k dosažení takové dohody,“ uvedl ruský ministr. Ocenil, že incidentů na východě Ukrajiny po podpisu dohod o příměří ubylo.
