Chemická havárie. Zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Konec poplachu. Uprostřed tichého, voňavého borového lesa se zničehonic rozduní tato hlášení a naprosto absurdně nabourávají idylku slunečného předjarního dne.
V bývalém vojenském prostoru Ralsko právě probíhají testy zařízení, která obyvatele České republiky informují a ochraňují před katastrofami nejrůznějšího druhu.
Testy provádí Institut ochrany obyvatelstva. „V tomto areálu se zkouší technické prostředky, které slouží k varování a vyrozumění obyvatelstva České republiky. Naše republika má jednotný systém, což je unikátní - takový systém v celostátním rozsahu není nikde jinde na světě,“ vypráví během chůze po cestičkách mezi stromy vedoucí pracoviště Petr Bayer.
Kam až jsou místní sirény slyšet? „Záleží na výkonu. Průměrně mají sirény šest set wattů, někdy jsou tady ale i takové, které mají výkon dvanáct až osmnáct set wattů. Běžně jsou slyšet až do vzdálenosti pěti kilometrů,“ shrnuje Bayer.
Výkon takřka sto padesát decibelů
Hlasitost sirény je udávána akustickým tlakem, na třiceti metrech má siréna až sto pětadvacet decibelů. „V samé blízkosti u ní je to životu nebezpečné, zde dosahují sirény výkonu bezmála sto padesát decibelů. Když stojíte dva metry od ní, tak cítíte celou kostru. Při zkouškách je proto potřeba si chránit sluch,“ dodal vedoucí pracoviště.
Toto místo je jediné v celé republice, kde se sirény takto zkoušejí. „Veškeré prostředky od všech výrobců a dovozců, které zabezpečují varování obyvatel, jím projdou,“ říká Bayer.
Varovný systém dneška je systémem inteligentním. „Kdyby bylo nutné o něčem informovat obyvatele, a na daném místě by zrovna probíhalo hlášení místního rozhlasu, umí systém určit prioritu, lokální hlášení přerušit a spustit celostátní hlášení. A pokud vypadne proud, nevadí. Toto zařízení je zkonstruováno tak, aby vydrželo provoz bez elektřiny ze sítě po tři dny,“ vypráví Bayer.
Pro všechny prvky, které jsou zapojeny do jednotného systému, platí stanovení technické požadavky obsažené v dokumentu, který vydává generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.
„V něm je hlavní osnova, která stanovuje, co všechno testovaná zařízení musí umět dělat - třeba kolísavý tón pro varování obyvatelstva, trvalý tón pro akustické zkoušky první středu v měsíci, signál požárního poplachu a tak dále. Je stanoveno, co musí umět hlásit ze své paměti, to jsou takzvané verbální informace. A mnoho dalšího. Podle této osnovy se produkty vyrábějí a potom tady zkouší,“ přiblížil výzkumný a vývojový pracovník Tomáš Šimek.
Varovné informace jsou namluveny školeným hlasem. „Většinou to bývají herci nebo moderátoři. Je několik variant, namlouvají muži i ženy. Ženský hlas je třeba slyšet lépe a zřetelněji, zatímco jiné kraje zase preferují muže. Natáčejí se i cizojazyčná hlášení v angličtině, němčině a ruštině,“ podotkl Šimek.
Soudobé sirény připomínají velké zploštělé reproduktory, přičemž většina lidí si pod slovem siréna vybaví spíše starý rotační typ s oblou stříškou, který připomíná hříbek. „Je jich stále hodně. Žádné nové se ale nestaví, jen se ty dosavadní udržují a servisují. Rotační sirény jen odhoukají, ale žádné hlášení neodhlásí. Už s nimi nepracujeme,“ uzavřel Šimek.
