K pokojnému řešení krize na východní Ukrajině podle Porošenka nevede jiná cesta než právě přes mírové dohody z Minsku. „Zahájit politický proces k uklidnění situace zůstává naší prioritou. Nevidíme jinou alternativu než dohodu z Minsku,“ řekl Porošenko. Zároveň však vyslovil v souvislosti s novým rozhořením bojů obavy, že proruští separatisté od minských úmluv jednostranně odstoupili.
Porošenko také prohlásil, že ministři zahraničí Evropské unie budou v pondělí jednat o krizi a o možnostech toho, jak zvýšit tlak vůči Rusku. Vyvinout na Rusko další tlak v neděli přislíbil i americký prezident Barack Obama, který je aktuálně na návštěvě Indie. Spojené státy podle něj zváží všechny cesty s výjimkou vojenské, jak Moskvě zabránit vměšovat se do ukrajinské krize.
„Jsme hluboce znepokojeni tím, jak Rusko nyní porušilo příměří, řekl Obama. Zdůraznil, že agrese separatistů je možná díky „ruské podpoře, ruskému vybavení, ruským penězům, ruskému výcviku a ruským jednotkám“. Zároveň dodal, že by nepomohlo „zaplést se do vojenského konfliktu s Ruskem“.
Na obytné části útočí Kyjev, brání se Moskva
Rusko podobné výtky opakovaně odmítá a v neděli naopak obvinilo Kyjev, že jsou to ukrajinské jednotky, kdo ostřelují obytné čtvrti, čímž porušuje dohody z Minsku. V nedělním telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym to podle agentury AFP řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Lavrov zdůraznil připravenost Ruska učinit vše, co je v jeho moci, aby přiměl zúčastněné strany k mírovému řešení,“ uvedla v prohlášení ruská diplomacie. Ta zároveň kritizovala Ukrajinu, že se „všemi způsoby snaží zabránit přímému dialogu s Doněckem a Luhanskem“ a že „očividně nastavuje kurz vojenského potlačení jihovýchodu Ukrajiny“.
„Porošenkův cynismus nezná mezí. Pro nás byl minský proces otázkou života našich civilistů, pro Kyjev jen zástěrkou,“ komentoval Porošenkovo prohlášení zástupce doněckých povstalců Denis Pušilin. „Nechápu, proč Evropa a Spojené státy předstírají, že nevidí kyjevskou agresivní politiku,“ dodal.
„Nemyslím si, že by za nynějších podmínek byl k jednání kontaktní skupiny (představitelů Ukrajiny, Ruska, OBSE a povstalců) v Minsku důvod,“ prohlásil ještě před zasedáním ukrajinské bezpečnostní rady Vladislav Dejněgo, který je vyjednávačem luhanských rebelů. Dejněgo zpochybnil i možnost uspořádat v běloruské metropoli v nadcházejícím týdnu schůzku, neboť „návrat konstruktivního dialogu je možný jen tehdy, pokud Kyjev učiní skutečné kroky k míru“.
Ve hře je další přitvrzení postupu vůči Rusku
Porošenko během jednání rady také prohlásil, že ministři zahraničí Evropské unie budou v pondělí jednat o krizi a o možnostech toho, jak zvýšit tlak vůči Rusku. Ministerská schůzka v Bruselu zatím oficiálně potvrzena nebyla, podle diplomatických zdrojů se o ní stále jedná.
Vyvinout na Rusko další tlak v neděli přislíbil i Obama. Spojené státy podle něj zváží všechny cesty s výjimkou vojenské, jak Moskvě zabránit vměšovat se do ukrajinské krize.
Ukrajinská bezpečnostní rada se v neděli sešla v reakci na sobotní raketový útok v Mariupolu. Kyjev tvrdí, že palbu na obytnou čtvrť vedli proruští separatisté. Ti ale toto obvinění odmítli a odpověnost za 30 mrtvých civilistů a zhruba 90 zraněných připsali ukrajinským vojenským silám. Porošenko už v sobotu na útok reagoval slovy, že by viníky nejraději hnal před mezinárodní tribunál v Haagu.
Ukrajina za oběti útoku vyhlásila na neděli státní smutek.
Raketový útok v Mariupolu zachytila kamera v autě:
