Plán Národního parku Hwange už posvětilo i vedení země. Do Číny by mělo směřovat 27 slonů, do Francie 15 a nejméně stejný počet i do Spojených arabských emirátů. Za každého z nich zájemci zaplatí až 40 tisíc dolarů (asi 900 tisíc korun). Ředitel Sdružení zimbabwských parků Geoffreys Matipano pro server BBC uvedl, že vydělané peníze zabezpečí chod parku Hwange, který podle agentury Bloomberg přijde v přepočtu na 52 milionů korun ročně.
Když obr pomáhá obrům. Čínský basketbalista se rozhodl zachránit slony |
„Zvolili jsme tento agresivní postup jako součást snah o ochranu přírody. Máme tady totiž mnoho slonů. Od státu nedostáváme žádné peníze a jsme tedy závislí na prodeji zvířat, abychom zajistili běžný chod parku. Jsme daleko od stavu, který by byl pro nás optimální,“ smutní Matipano.
Dodává, že získané peníze z části půjdou také na boj proti pytlákům. Ti podle Matipana v loňském roce nasadili agresivní techniky a kyanidem otrávili 293 slonů, letos pak 139 (více o jednom z loňských případů trávení slonů se dočtete zde).
První zprávy o prodeji zvířat z Národního parku Hwange zaznamenala Zimbabwská jednotka pro ochranu přírody (ZCTF) na konci listopadu. V tiskové zprávě informovala o „velmi znepokojujících zprávách o odchytech zvířat“ a jejich následném vývozu do Číny. Jednalo se 34 mláďat slonů, sedm lvů a 10 exemplářů antilopy vrané.
„Proč Zimbabwe krade přírodní zdroje příštím generacím? Mláďata slonů pravděpodobně nepřežijí převoz a jediný zločin, který spáchala, bylo to, že se narodila v Zimbabwe,“ stojí v prohlášení ZCTF. Ta mláďata, která cestu přežijí, pak jsou podle ZCTF odsouzena k životu v otřesných podmínkách. Odebrání mláďat pak pochopitelně traumatizuje i jejich rodiče, kteří zůstávají v Zimbabwe.
Obchod se slonovinou jako zdroj peněz teroristů
Poptávka po slonovině neustále roste zejména v Asii, a v důsledku toho stoupá i počet upytlačených slonů v Africe. Odborníci věří, že většina nelegální slonoviny putuje do Číny, kde jsou výrobky z tohoto materiálu dlouhodobě považovány za známku společenského postavení. Slonovina rovněž nachází uplatnění v tamní tradiční medicíně.
USA a dovoz slonovinyBílý dům v únoru letošního roku zakázal obchod s výrobky z africké slonoviny. Týká se to veškerého dovozu do USA a vyvézt lze pouze některé starožitnosti z tohoto materiálu. Prezidentský dekret představuje další krok ve snaze pomoci africkým zemím při boji proti pytláctví, které ohrožuje početní stavy slonů a nosorožců. "Tento zákaz představuje nejlepší způsob, jak zajistit, že americký trh nebude přispívat k úbytku slonů žijících v africké přírodě," zdůraznil Bílý dům (více se dočtete zde). |
Nezanedbatelné zisky z obchodu se slonovinou plynou mimo jiné také na účty teroristických organizací. Situace došla až tak daleko, že slonovina začíná nahrazovat krvavé diamanty (více o slonovině jako zdroji peněz pro teroristy najdete zde).
Sloni byli v roce 1989 zařazeni do seznamu CITES I, čímž byl obchod se slonovinou víceméně celosvětově zakázán. Zákaz obchodu se však podařilo udržet pouze 10 let.
Pak však byly kvůli tlaku některých zemí na uvolnění obchodu v roce 1997 některé populace slonů přeřazeny do slabší kategorie ochrany - do CITES II. Od roku 2005 obchod se slonovinou znovu dramaticky narůstá a vrátil se již na úroveň před rokem 1988 (více o CITES se dočtete na webových stránkách České inspekce životního prostředí).
V Africe nyní žije maximálně 500 tisíc slonů, což je polovina stavu z počátku 80. let. Ročně je jich zabito 20 tisíc až 25 tisíc. Do boje proti obchodu se slonovinou se před pár týdny pustila také oscarová režisérka Kathryn Bigelow spolu se scenáristou Scottem Z. Burnsem. Ti spustili projekt Last Days of Ivory, který má za cíl šířit osvětu ohledně financování teroristických organizací z obchodu se slonovinou. Režisérka pak projekt podpořila i natočením strhujícího krátkého animovaného filmu.
Podívejte se na krátký snímek Last Days režisérky Kathryn Bigelow:
