Šípkova medaile má uprostřed skleněnou lupu s červeným havlovským srdcem. Centrálním motivem je tak „lupa na demokracii v detailu“, což je také volný překlad názvu díla Macroscopium rationem popularem tuens. Na druhé straně je logo Pražské křižovatky.
„Trochu je v tom skrytá vzpomínka na Václava Havla, na naše rozhovory. Často jsme se bavili o tom, jak je demokracie křehká věc, a že je třeba ji hledat,“ řekl autor, pro kterého byla tato medaile první, kterou v životě dělal.
Dodal, že ji pojal jako jakousi lupu na demokracii, proto do jejího středu umístil skleněnou čočku, na níž je Havlovo srdíčko. Stříbrná medaile stojí 6 000 korun, vydáno je 600 kusů. Zlatá stojí 200 tisíc korun a Česká mincovna jich zatím vydala 100 kusů. Pamětní medaile za stejným účelem vytvoří ještě Olbram Zoubek, Jiří David, Kurt Gebauer, Aleš Lamr, David Černý a Jaroslav Róna.
Pro uvedení medaile si Šípek, který patřil k Havlovým přátelům, zvolil výroční den jeho odchodu. Havlovi příznivci ve čtvrtek kromě tiché vzpomínky mají mnoho možností, jak se k výrazné osobnosti nejen českých dějin přihlásit i veřejně.
Lidé se už poněkolikáté vzájemně vyzývají k nošení kratších kalhot jako připomínky jeho vystoupení na Pražském hradě před 25 lety. Takto přišel do práce i velvyslanec USA v Praze Andrew Schapiro a svou fotografii umístil na Twitter.
Bývalý kostel sv. Anny založil sv. Václav již v roce 927 jako kostel sv. Vavřince. Později v něm sídlili templáři, po nich johanité a dominikáni, kteří počátkem 14. století na jeho místě začali stavět gotický chrám. Jako jeden z mála pražských kostelů zůstal nedotčen husitskými válkami. Po josefských reformách ale byla ve zrušeném klášterním kostele zřízena tiskárna, v 19. století byla odstraněna tři horní patra věže a stržena gotická klenba.
Od 70. let 20. století byl opravován. Později připadl Národnímu divadlu, které jej za symbolickou cenu pronajalo koncem 90. let tehdy vzniklé Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Od roku 1998 se kostel rekonstruoval podle návrhu architektky Evy Jiřičné a v roce 2004 v něm zahájila činnost Pražská křižovatka.
Havlovou představou bylo vytvořit sugestivní místo pro nejrozmanitější setkávání, přednášky, diskuse, koncerty, představení, výstavy, happeningy i meditace, a to s ohledem na multikulturní pestrost dnešního světa.