„V důsledku války v Sýrii není mise UNDOF schopna vykonávat činnost, kvůli níž byla zřízena, a ani ve střednědobém horizontu nebude schopna svůj mandát naplňovat,“ píše se v materiálu pro vládu, která naopak počítá s tím, že čeští vojáci budou dál působit například v Afghánistánu, Mali či na Balkáně.
Vláda v dokumentu k vojenským misím píše, proč není česká účast v misi Golanských výšinách nutná. „V současnosti je její mandát uplatňován pouze na izraelské straně, a výrazně se tedy snížily potřeby na zajištění ochranných sil. OSN proto nebude hledat náhradu za odcházející filipínský kontingent a výrazně se sníží i počty ostatních komponentů mise,“ píše se podle ČTK v dokumentu. Právě o tom, že by Češi nahradili Filipínce, se přitom uvažovalo.
Ministr obrany za ANO Martin Stropnický ale upozornil, že ohledně Golan to ještě může být jinak. „Pokud jde o Golanské výšiny, čekáme na rozhodnutí OSN, která má v nejbližších týdnech nově definovat parametry této mise.“
Zeman živí nápad o českých vojácích na Golanech víc než rok
Prezident Zeman byl vůbec první, kdo s nápadem poslat české vojáky na Golany přišel. „Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách,“ řekl Zeman už loni v létě při setkání s českými velvyslanci v zahraničí, kteří za ním dorazili na Pražský hrad (více zde).
Prezident Miloš Zeman zamířil v pondělí na jednání tripartity na Úřadu vlády ČR.
Svůj nápad zopakoval i letos v březnu na konferenci k 15. výročí vstupu ČR do NATO. Mluvil o tom, že existuje „plánovaná akce v rámci mise OSN na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků.“ Náčelník generálního štábu Petr Pavel později tato slova označil za předčasná (více zde).
Nedávno Zeman řekl, že by umístění jedné roty v počtu 150 mužů na Golanské výšiny bylo příspěvkem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát. Izrael Golanské výšiny obsadil za války v roce 1967 a později se stáhl pouze z části tohoto zabraného území. Od roku 1974 zde hlídkují jednotky OSN, které mají dohlížet na nárazníkové pásmo mezi Izraelem s Sýrií. Kvůli občanské válce v Sýrii se z Golan opět stalo nebezpečné území.
V Afghánistánu česká vláda počítá až s 310 lidmi
Nejvíce českých vojáků by v příštích dvou letech mělo znovu působit v Afghánistánu, kde se počítá až s 310 lidmi pro operaci Resolute Support pod vedením NATO, až s 20 lidmi na ochranu českého zastupitelství v Kábulu a až 20 lidmi, kteří by pomáhali afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.
Kabinet dále počítá s působením českých sil na Balkánu, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. V současnosti je několik desítek českých vojáků na misi Evropské unie v Mali, v prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout až na 220.
Vláda také podpořila působení českých sil v operacích aliančních sil rychlé reakce v počtu do 1 500 vojáků v příštím roce a do 452 lidí v roce 2016. Až 950 lidí by pak mělo být v prvním pololetí roku 2016 k dispozici pro operace bojových uskupení Evropské unie, v druhém pololetí téhož roku pak osob 250.
Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a o rok později 1,72 miliardy korun.
Golanské výšiny. Izraelská armáda je na stráži
31. srpna 2013 |
