Po vícestranných jednání se Putin a Porošenko sešli k rozhovoru mezi čtyřmi oči. Jednání obou prezidentů za zavřenými dveřmi podle agentury TASS trvalo asi 45 minut.
Porošenko po schůzce řekl, že doufá, že problém s dodávkami ruského plynu na Ukrajinu se podaří vyřešit před další trojstrannou schůzkou s Evropskou unií naplánovanou na 21. října.
Dříve přitom tvrdil, že se podařilo dohodnout základní parametry budoucí dohody s Ruskem o dodávkách plynu. Avšak podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka se k definitivní dohodě nedospělo a jednání bude pokračovat. Putin prohlásil, že Rusko už žádný plyn Ukrajině na dluh nedodá. Kyjevu by měli z platebních potíží pomoci Evropané a převzít část rizika.
Putin se s Porošenkem také bavil o plnění podmínek příměří na východě Ukrajiny. Ruský prezident uvedl, že příměří porušují obě strany. Za hlavní považuje dokončit stanovení linie rozdělující obě strany. Pokrok vidí v tom, že obě strany souhlasily s kontrolou příměří za použití bezpilotních letounů. Ty jsou ochotny poskytnout Francie, Německo, Itálie, jakož i Rusko. Technické detaily mají vyřešit experti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Pozitivní jednání, nicméně bez výsledku
V pátek ráno se ukrajinský a ruský prezident na milánském euroasijském summitu setkali s hostitelem Matteem Renziem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. Evropskou unii na jednání zastupoval předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso.
„Bylo to dobré, pozitivní,“ řekl po schůzce novinářům usmívající se Putin. Jednání však řešení nepřinesla, řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
„Politické řešení ukrajinské krize nemáme,“ řekl o rozhovorech šesti evropských státníků. Jeho slova potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová. „Dosud vůbec žádný průlom nevidím,“ konstatovala.
Podle Van Rompuye panuje shoda v tom, že je potřeba dodržovat příměří. „Klíčovým slovem je realizace, tedy naplnění minských dohod o příměří,“ poznamenal.
Putin podle Barrosa ubezpečil evropské partnery, že Moskva nemá zájem na vytvoření „nového Podněstří“ na východě Ukrajiny. Podněstří je separatistický region Moldavska, který na začátku 90. let za ruské asistence vyhlásil nezávislost, mezinárodní společenství jej však neuznalo.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však byla jednání o Ukrajině obtížná. „Řada účastníků projevila naprostou neochotu pochopit reálnou situaci na jihovýchodě Ukrajiny,“ řekl Peskov, aniž by kohokoli ze zúčastněných státníků jmenoval. „Výměna názorů trvá,“ dodal.
Hlavním tématem schůzky bylo kromě upevnění příměří na východní Ukrajině i zajištění dodávek ruského zemního plynu pro ukrajinské a evropské odběratele.
Putin v noci jednal s Merkelovou, která na něj musela čtyři hodiny čekat, když ruský prezident prodloužil svou návštěvu Srbska (více čtěte zde). Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova pak s kancléřkou dvě hodiny probíral situaci na Ukrajině a problém dodávek ruského zemního plynu pro ukrajinské a ruské odběratele.
Podle Kremlu mají oba státníci dosud „vážné rozpory v názorech na vznik vnitřního ukrajinského konfliktu a příčiny toho, co se tam děje dnes,“ citovala prohlášení Moskvy agentura Reuters.
S Merkelovou ve čtvrtek jednal i Porošenko. Podle Rádia Svobodná Evropa se ukrajinský prezident poté nechal slyšet, že mu kancléřka dala najevo „silnou podporu“.
Putin se opozdil na gala večeři s Merkelovou:
17. října 2014 |
