„Zhroucené země jsou živnou pro vytvoření nových a nových teroristických buněk,“ upozornil český prezident. Mezi takové zhroucené země zařadil Sýrii, Irák, Středoafrickou republiku, Libyi či Afghánistán. Ale stejně tak mezi zhroucené země podle něj může přibýt i Ukrajina.
Zeman řekl velvyslancům, že mnozí z nich jistě viděli mapu chalifátu zahrnující velkou část Evropy, až k českým hranicím, a varoval před podceňováním tohoto rizika. Upozornil na to, že mnozí také podceňovali Adolfa Hitlera a nevyplatilo se to, protože částečně realizoval své plány.
Expert: Tak dramaticky jako Zeman bych to nevidělJe to trend, tendence radikálních islamistů těchto lidí pronikat zpět na území států, odkud pocházeli. Týká se to především západní Evropy, ale do určité míry i České republiky. Dá se ale říci, že Česko je na tom zatím dobře. Signály, že by se někdo z Česka zapojil do nějaké teroristické organizace, nebo absolvoval teroristický výcvik zatím nejsou k dispozici. To, že je na tom země relativně dobře ale není zárukou, že se tu nikdy nemůže nic stát. Tak dramaticky, jako to vnímá pan prezident bych to však neviděl. Nicméně chápu ho, je politik a chce se podílet na řešení rizika, které je v současné době skutečně aktuální. (Marian Brzybohatý z Policejní akademie) |
Velvyslance také upozornil, že musí být zachována jasná proizraelská politika České republiky.
„Měli bychom bojovat nikoli nasazením pozemních vojsk, ale aktivními selektivními operacemi proti teroristickým základnám, ať už jsou umístěny na jakémkoli území. Samozřejmě i s využitím nové moderní vojenské technologie, jako jsou například drony, neboli bezpilotní letouny,“ řekl doslova Zeman.
Zeman upozornil na riziko ruské invaze na východ Ukrajiny
Jako druhý závažný problém definoval Ukrajinu, kde podle něj občanská válka již není hrozbou, ale realitou. Za potenciální riziko označil ruskou invazi na východ Ukrajiny. Zeman doslova řekl, že bylo určitě žádoucí, aby NATO kvůli tomu podniklo „preventivní akce“.
Neřekl ale přesně jaké a znovu zapochyboval o účinnosti ekonomických sankcí. Za úspěch české zahraniční politiky označil, že se podařilo z protiruských sankcí vyjmout položky, které byly v českém národním zájmu.
Stabilizovat situaci na Ukrajině mohou podle něj volby. Ukrajinský prezident je podle něj pod silným tlakem i extrémních sil. Takzvaný Majdan označil za hnutí nejen demokratických demonstrantů, ale i za „rejdiště banderovských sil“. Zeman řekl, že věří, že konflikt na Ukrajině bude když ne krátkodobý, tak pouze střednědobý.
Zeman ocenil pragmatický vztah k Číně, chce ho i k střední Asii
Zeman ve svém zhruba pětadvacetiminutovém vystoupení k velvyslancům mluvil i o tom, co se podle něj povedlo. Je rád, že česká zahraniční politika už podle něj nezní trojím hlasem (z Hradu, vlády a ze sídla ministerstva zahraničí).
Tím, že jsme vstřícnější uvnitř Evropské unie, zlepšily se podle něj možnosti české zahraniční politiky více vyjednat. Jako příklad uvedl představu Evropské unie o tom, že bude mít podíl 27 procent z obnovitelných zdrojů energie. „Vzhledem ke struktuře našeho energetického mixu je to naprosto nereálné,“ prohlásil prezident. A nemůže se to podle něj povést ani EU.
Český prezident dále ocenil obrat v zahraniční politice vlády vůči Číně. „Nastoupila realistická a pragmatická politika vůči Čínské lidové republice. Skončila naštěstí doba, kdy jsme moralizovali jiné země, jak se mají chovat,“ uvedl Zeman.
Uvítal by, kdyby podobný kurz vláda Bohuslava Sobotky zaujala i vůči zemím střední Asie. Měli bychom si podle prezidenta uvědomit, že v těchto zemích máme velkou konkurenci i v rámci EU. Jako příklad uvedl to, že česká firma by mohla stavět metro v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku, ale stejný zájem mají i Francouzi a v Baku podle něj lobboval za Alstom i prezident Francois Holland.
