„Lékaři se domnívají, že jde o infekční gastrointestinální onemocnění,“ citoval list The Wall Street Journal prohlášení mluvčí elitní berlínské kliniky Charité, kam byla žena po kolapsu umístěna. Definitivně však nákazu musí ještě vyvrátit krevní testy.
Podle německého tisku třicetiletá žena zkolabovala s příznaky odpovídajícími počátečním příznakům eboly na úřadu práce v berlínském městském obvodě Pankow. Mezi prvotní příznaky nemoci patří vysoká teplota a nevolnost, zvracení či průjem. Teprve v pozdější fázi přichází na řadu krvácivé projevy.
List Berliner Zeitung uvedl, že pacientka přiznala kontakt s lidmi, kteří se virem nakazili a zemřeli. To však později vyvrátily berlínské úřady. Upřesnily, že žena se vrátila z Afriky před osmi dny a nepobývala v oblastech zasažených epidemií eboly. Podle informací deníku Bild žena přicestovala z Nigérie.
Záchranáři ženu ihned po kolapsu odvezli do nemocnice Charité, která se na obdobné případy specializuje, a umístili ji na izolační jednotku, informoval server thelocal.de s odkazem na prohlášení mluvčí hasičů, kteří takovéto případy dozorují.
Jen o několik dní dříve přitom personál Charité nacvičoval příjem nakažených ebolou. Pro pacienty s podezřením na takovéto infekční nemoci tam mají k dispozici 20 míst na izolační jednotce.
Preventivně několik desítek hasičů a policistů uzavřelo úřad práce, kde žena zkolabovala. Na 600 lidí, kteří se nacházeli v době incidentu v budově, na několik hodin izolovali. Lékaři rovněž hospitalizovali nejméně dva lidí, kteří se dostali do kontaktu s potenciálně nakaženou ženou.
Podezření má i Španělsko, Rakousko vyděsil planý poplach
V minulých týdnech zpráva o možném zavlečení eboly vyděsila hned několik zemí od Saúdské Arábie přes Jižní Koreu či Kanadu. Ani v jednom z případů se ovšem onemocnění nepotvrdilo.
V úterý zalarmovala zpráva o možném zavlečení eboly také Španělsko. Nemocnice v baskické metropoli Bilbau přijala muže s příznaky odpovídajícími této krvácivé horečce poté, co se před několika dny vrátil ze Sierry Leone. Informoval o tom španělský server El País s poukazem na prohlášení regionálního ministerstva zdravotnictví.
Sierra Leone je jednou ze čtyř zemí, kde se ebola navzdory snaze místních úřadů i humanitárních organizací nekontrolovatelně šíří.
Česko je na ebolu připraveno, říká hlavní hygienik |
Muž středního věku se tam podle španělského listu vydal pracovně. Zdravotník některé z humanitárních organizací ovšem není.
Pacient je podle španělských úřadů momentálně v dobrém stavu. Nemoc u něj musí potvrdit, či vyvrátit testy.
Podezření na zavlečení nákazy panovalo po jistou dobu také v případě rakouské obce Vomp ve spolkové zemi Tyrolsko. V sobotu v noci tam bylo nalezeno tělo osmačtyřicetileté britské občanky, která se nedávno vrátila z Nigérie, kde se rovněž šíří ebola.
Místní úřady kvůli neznámé příčině její smrti krátce po návratu z rizikové oblasti zavedly zpřísněná bezpečnostní opatření. V pondělí odpoledne ovšem ebolu u zemřelé Britky vyloučily krevní testy, informoval server thelocal.at.
Hejtman spolkové země Horní Rakousy Josef Pühringer ale podle ČTK informoval o dalších dvou případech možné nákazy. V izolaci jsou kvůli podezření na ebolu dva muži, kteří do země minulou středu přicestovali z Nigérie.
Evropa už jednu oběť eboly má, misionáři nepomohl ani lék
Epidemie eboly decimuje od února trojici zemí západní Afriky. Koncem července nakažený cestující z Libérie virus zavlekl také do Nigérie. Tři nejhůře zasažené země - Guinea, Libérie a Sierra Leone - již dříve vyhlásily výjimečný stav a přijaly zpřísněná bezpečnostní opatření zahrnující mimo jiné izolaci celých oblastí, uzavření škol či dozor armády.
Řada mezinárodních letišť na africkém kontinentu i mimo něj kontroluje všechny pasažéry, zdali nevykazují příznaky eboly. Experti z WHO v pondělí vyzvali státy zasažené epidemií, aby podrobily kontrole každého cestujícího opouštějícího jejich území. Ke zvláštním opatřením vyzývají na mezinárodních letištích, námořních přístavech a hlavních pozemních přechodech (podrobnosti o tom najdete zde).
Ani to ovšem není zárukou, že člověk infikovaný virem neprojde přes hranice. Inkubační doba se pohybuje od dvou dnů do čtyř týdnů, zpravidla bývá kratší. Virus se nicméně šíří pouze kontaktem s tělními tekutinami nakaženého, nikoliv respiračním způsobem, což by představovalo nepoměrně vyšší hrozbu.
Nynější nákaza je nejrozsáhlejší od objevu viru v roce 1976. Na svědomí má podle poslední bilance WHO již 1 229 životů.
Nebezpečná krvácivá horečka má už jednu oběť také v Evropě - je jí pětasedmdesátiletý misionář Miguel Pajares, kterého španělská vláda nechala repatriovat z Libérie, kde se nakazil. Zemřel několik dní po návratu do vlasti i navzdory tomu, že mu lékaři aplikovali nadějný experimentální lék ZMapp. Ten podle všeho zachránil o několik dní dříve dvojici amerických občanů (více o jejich léčbě se dočtete zde).
