Evropská unie i Spojené státy o zavedení dalších sankcí rozhodly v úterý.
EU jejich efekt vyhodnotí po třech měsících. „Na schůzce velvyslanců 28 zemí Evropské unie bylo dosaženo politické dohody o balíku ekonomických sankcí,“ oznámila novinářům podle agentury AFP unijní mluvčí.
K rozšíření sankcí se EU rozhodla po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Detaily nových evropských sankcí budou zveřejněny nejspíš ve středu.
Obliba PutinaRuský list Gazeta.ru píše, že čím více krize na Ukrajině sklouzává k opravdové válce, tím výše stoupá obliba ruského prezidenta. Lze to považovat za unikát v moderní politice, nepochopitelný západní mentalitou. Po 14 letech u moci ale Putinova obliba dosahuje samého vrcholu. Podle průzkumu Gallupova ústavu jsou Rusové spokojeni se vším, na co se sociologové ptají. Nejen s Putinem, ale i s vládou, s mírou osobní svobody a stavem ekonomiky, jakkoli balancuje ekonomika na hraně mezi stagnací a poklesem. Dokonce i náš děravý volební systém se nebývalému počtu občanů (skoro 40 procentům) zdá poctivý, píše Bovt. Putin za jediný rok získal 30 procent na žebříčku důvěry a jeho 83 procent vypadá pravděpodobně. |
Podle agentury Reuters se diplomaté dohodli na zásadách, z nichž má nový soubor sankcí vycházet. Postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty, a nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá.
Diplomaté se dohodli na seznamu osob, o něž bude rozšířen již existující sankční seznam EU. Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být podle agentury AFP nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny. Jejich jména se mají objevit v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.
Německá agentura DPA ve zprávě z Bruselu označila chystané sankce za „drastické“. Ruské banky podle nich mají mít těžší přístup na evropské finanční trhy, omezen má být obchod se zbraněmi a zákaz má platit i na dodávky vyspělých technologií do Ruska, mimo jiné těch, které může využít ruský těžební průmysl.
Seznam protiruských sankcí už Evropská unie od vypuknutí ukrajinské krize rozšířila šestkrát. Naposledy koncem minulého týdne do něj zařadila několik jmen vysoce postavených ruských vládních úředníků včetně šéfů několika hlavních ruských zpravodajských služeb. V prvním sankčním seznamu EU přijatém v polovině března bylo 21 jmen.
USA zablokují vývoz technologií pro ruskou energetiku
Nový balík protiruských sankcí zavádí také Spojené státy. Podle prezidenta Baracka Obamy USA sankce rozšíří v oblasti energetiky, zbraní a financí. Sankce oslabenou ekonomiku Ruska podle Obamy dál zasáhnou. Mají zablokovat vývoz zboží a technologií pro ruský energetický sektor a mají zasáhnout bankovnictví a obchod se zbraněmi.
Spojené státy podle Obamova prohlášení zastavují poskytování půjček pro financování ruského hospodářského rozvoje. "Už existující sankce USA a EU slabou ruskou ekonomiku ještě více oslabily," řekl prezident. Washington podle něj svou reakci na ruský postup na Ukrajině těsně koordinuje s Evropskou unií.
"Evropa s Putinem ztratila trpělivost," řekl šéf Bílého domu. Dodal ale, že nová studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nenastává.
Koordinaci kroků Bruselu a Washingtonu potvrzuje podle agentury AP skutečnost, že Obamou oznámená opatření jsou velmi podobná sankcím, na nichž se dnes dohodli evropští diplomaté a jejichž definitivní podoba má být oznámena v nejbližší době.
Americké ministerstvo financí už před Obamovým projevem oznámilo, že zavádí sankce proti ruským bankám VTB, Ruské zemědělské bance a Moskevské bance. V seznamu organizací vystavených americkým sankcím jsou nově i petrohradské Spojené loděnice.
