Během několika měsíců celý svět obletěly zprávy o haváriích trojice velkých dopravních letadel. Vše odstartovalo zmizením letu Malaysia Airlines MH370 (vše o něm zde). Týdny klidu pak přerušilo údajné sestřelení dopravního letounu stejných aerolinek nad Ukrajinou (vše o něm zde). Pověru, že havárie letadel přicházejí po trojicích, následně stvrdil pád stroje Air Algerie nedaleko hranic Mali (více o této havárii zde). Na palubě těchto strojů zahynuly stovky lidí. Patří mezi ně i třicítka členů posádek.
Palubní stevardi a stevardky jsou svým způsobem jedna velká rodina, pro kterou byla ztráta členů obrovskou ranou. Někteří dokonce pod tlakem událostí začali uvažovat nad tím, že kariéru na palubě letadla definitivně ukončí. Známý bloger s přezdívkou Dan Air, jeden ze členů palubního personálu u nejmenovaného britského dopravce, v textu pro server CNN uvedl, že mu v uplynulých dnech od kolegů mailem přišlo několik takových úvah (Danův blog v angličtině najdete zde).
„Bylo to (paluba letadla) naše pracoviště i náš domov (...). Bylo to místo, kde jsme se cítili v bezpečí, když jsme podávali jídlo a pití, plnili bezpečnostní povinnosti, potkávali se s kolegy a kamarády, smáli se a vtipkovali,“ popisuje Dan svou práci. Nyní se však do ní začíná pomalu ale jistě vkrádat strach.
Černé stužky a usilovná práce
Silnější emocí je však stále soustrast a vzdání holdu padlým kolegům. Posádky dopravních letounů po celém světě se přidávají ke vzpomínání a na své uniformy si připevňují malé černé stužky. „Chceme si tak připomenout, že na obloze jsou s námi noví andělé,“ napsal Dan.
Solidarita se šíří i prostřednictví sociálních sítí. Pod hashtagy #cabincrew #crewlife #mh17 #PrayForMH17 najdete na Twitteru stovky fotografií členů posádek letadel s černými stužkami. Obdobně je tomu i na Facebooku. Vůbec nejlepším vzdáním holdu padlým je však podle Dana to, když budou stevardi a stevardky dál usilovně plnit svou práci nejlépe, jak umí.
: Cabin crews wear black ribbons for @MAS colleagues. How do they crry on amid grief? http://t.co/EO3D5hXOnQ @_COATD pic.twitter.com/568dt0LnLo"
— •MEDUSΔ• (@AimanMahizan) July 25, 2014„Nezáleží na tom, jakou uniformu na sobě nosíte, jakým letounem létáte, jestli pracujete pro nízkonákladové společnosti, nebo létáte v první třídě. Jsme jednotní a když je potřeba, dokážeme si vyjádřit podporu,“ míní Dan.
Těžká práce palubního personálu
Připomíná také, že většina cestujících palubní personál vidí jen jako nosiče občerstvení a pomyslný hromosvod pro nespokojenost. Primární důvod, proč je posádka na palubě, je přitom podle Dana bezpečnost. „Při každém vzletu, přistání i brífinku před letem si v hlavě přehráváme všechny bezpečnostní procedury. Jak se vypořádáme s dekompresí? Evakuací? Zdravotními problémy?“ Připomíná neviditelnou práci posádky.
Dana se tragédie letu MH17, který se zřítil na Ukrajině, dotkla i osobně. V době pádu letadla zrovna byl na palubě letadla odlétajícího z nizozemského Amsterdamu. Odsud se na svou poslední cestu jen o několik hodin dříve vydal i let MH17. „Když jsem se dostal na palubu (svého letu), byl tam jeden pán, který vypadal hodně rozrušeně. Když jsem za ním šel a zeptal se ho, jestli je všechno v pořádku, řekli mi, že na palubě letu (MH17) byli čtyři jeho přátelé. Pak se rozplakal,“ popisuje Dan.
Smutný je podle něj i fakt, že posádka letu neměla ani možnost prokázat své odhodlání a výcvik. Naráží tak na dosud zatím nepotvrzené teorie o možném sestřelení letounu. „Posádka letu MH17 ani nedostala možnost pomoci pasažérům a kolegům. Nevinné životy nevinných lidí byly zmařeny během mrknutí oka,“ smutní a zároveň doufá, že pověra o třech velkých leteckých neštěstích v řadě bude pravdivá. Znamenala by totiž, že katastrofy se budou dopravním letounům zase nějakou dobu vyhýbat.
17. července 2014 |
