"Pokud jde o ústavu Ukrajiny, je to ta ústava, která říká, že prezidenta může odvolat pouze buď on sám, nebo smrt, anebo impeachment? Je to ta ústava, která tedy odvolala prezidenta tímto způsobem? Platí stále na Ukrajině zákony? Platí zákony i pro policisty z Berkutu, kteří bránili svoji zemi v souladu se služebním řádem a museli si v Charkově kleknout a odprosit davy? Platí také pro ně nějaké právo a ústava?," ptal se Foldyna.
Sociálnědemokratického poslance podle jeho slov udivilo, že pro kosovské Albánce platí právo vydobýt si svoji samostatnost různými prostředky a pro Rusy na Krymu to teď neplatí. "Nelžeme si do kapsy. Nebuďme pokrytci a dívejme se na ty věci objektivně," vyjádřil se Foldyna.
Zaorálek se proti jeho tvrzení ohradil s tím, že on proti uznání Kosova vystupoval. "Vzdával jsem velké pochyby, aby na základě principu existence velké menšiny vznikal samostatný stát. A tvrdil jsem, že je to chyba. Říkal jsem to tady opakovaně a nesouhlasil jsem," hájil se ministr zahraničí. Jeho názor je prý konzistentní, a trvá na něm. "Takže žádné lhaní do kapsy! To si prostě vyprošuji," dodal Zaorálek.
Foldyna kritizuje dvojí metr, který podle něj uplatňuje Česká republika vůči Kosovu a Krymu. Vadí mu, že bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nedodržel usnesení českého parlamentu aby česká vláda Kosovo neuznávala. Ze situace tak neviní Zaorálka.
"V žádném případě nejde o vztah mě a pana Zaorálka," řekl iDNES.cz Foldyna. "Vyjádřil jsem pouze svůj principiální pohled na to, zda když platí mezinárodní právo v případě Krymu, a já rozumím tomu, že platí a souhlasím s tím, proč stejné právo neplatilo v případě integrity hranic Kosova," dodal.
Foldyna nyní považuje věc za uzavřenou. "V této chvíli jsme si řekli vše, co jsme potřebovali. Zatím není potřeba, abychom zvedali další diskusi," odpověděl na otázku, zda celou věc s ministrem zahraničí ještě chtějí řešit.
Přestaňme řešit Ukrajinu, žádali někteří poslanci ČSSD
Ministr zahraničí při projednávání situace na Ukrajině minulý týden musel čelit i dalším nesouhlasným poznámkách svých stranických kolegů. Některým z nich se nelíbilo, kolik prostoru Poslanecká sněmovna věnuje projednávání této otázky.
"Vy myslíte, že tímto žvaněním pomůžeme lidem této země? Lidé nečekají na to, jak se budeme dívat na Majdan, ale jaký jsme tu za dvacet let udělali mejdan. A já myslím, že od nás očekávají, že se začneme zaobírat věcmi, které jsou pro vás zřejmě málo vznešené. Je to problém zdravotnictví, školství, a dalších věcí. Vzpamatujte se a uvědomte si, proč tu jste," řekl poslanec Vítězslav Jandák.
"Dostávám desítky mailů denně od našich občanů. Prosím vás, ukončeme tuto diskusi a vraťme se k projednávání těch záležitostí, které trápí občany České republiky," přidal se další poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Tato vyjádření ale nekorespondují s průzkumem, který minulý týden zveřejnila agentura CVVM. Podle jejích výsledků se na začátku března o dění na Ukrajině zajímalo 64 procent Čechů, kteří události na Ukrajině a Krymu vnímají jako důležité pro českou společnost (více zde).
