Rosněfť je podle produkce a rezerv největší světovou ropnou společností zapsanou na burze. Gazprom je ruský monopolní vývozce zemního plynu. Oba podniky se z hlediska prodeje silně spoléhají na zahraniční trhy a šéf Rosněfti Igor Sečin a generální ředitel Gazpromu Alexej Miller kvůli tomu často jezdí do zahraničí. Na příklad Sečin se podle zdrojů z Rosněfti příští týden vydá na dlouhou cestu po Asii se zastávkami v Indii, Vietnamu, Jižní Koreji a Japonsku.
Oběma těmto představitelům podle pátečních zpráv německého listu Bild hrozí sankce ze strany Evropské unie a Spojených států v reakci na ruské zmocnění se ukrajinského Krymu. Sečin i Miller v 90. letech. pracovali společně s nynějším ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jsou členy toho, co se chápe jako Putinův vnitřní kruh.
Gazprom ovládá třetinu evropského trhu s plynem. Rosněfť má dohody s americkým těžebním gigantem Exxon Mobil, italskou ropnou společností Eni a norským Statoilem o průzkumu nalezišť ropy a plynu v arktických oblastech Ruska. Také má poloviční podíl ve čtyřech rafineriích Ruhr Oel v Německu či podíl 21 procent v italské rafinerii Saras.
Evropský byznys je úzce spjatý s Rosněftí a Gapzromem, upozorňuje analytik Sergej Vachramejev ze makléřské společnosti Ankorinvest v Moskvě. "Jestli je (zpráva o zákazu víz) pravdivá, omezilo by to partnerskou spolupráci mezi společnostmi," poznamenal. V případě sankcí by podle něj hrozilo zrušení dohod. Tratit by podle Reuters mohly západní podniky s podstatnými zájmy v ruské energetice. Britská BP má v Rosněfti skoro pětinový podíl. Západní banky drží většinu z celkového dluhu obou podniků, který činí 90 miliard dolarů.
Analytik Bruce Bower z hedgeového fondu Verno k hrozbě vízových sankcí poznamenal, že tento kroky by urychlil příklon Ruska k Dálnému východu. Čína se už dříve v tomto roce překonala Německo a stala se největším jednotlivým nákupčím ropy od Ruska. Rusko rovněž začalo budovat potrubní vedení do Číny.
