Putin na úterní tiskové konferenci ve své rezidenci věnoval velkou část projevu otázce aktuálního dění na Krymu. Odmítl přitom, že by Moskva při posledních manévrech a přesunech svých vojsk jednala nezákonně. "Postupujeme zcela legitimně," odmítl šéf Kremlu obvinění, že ruské jednotky okupují Krymský poloostrov.
Dění na KrymuINVAZE: Rusové obsadili většinu Krymu OSAMOCENÝ PUTIN: G7 zrušila summit v Soči KOMENTÁŘ: Nemylme se, eto dělo je naše PŘIVÍTÁNÍ: V Balaklavě vlály ruské vlajky MEDVEDĚV: Janukovyč je stále legitimní prezident |
Podle Putina objekty ukrajinské armády na Krymu obsadili proruští ozbrojenci a civilisté, ale o ruské vojáky v žádném případě nejde. "Jen jsme zesílili ochranu našich vojenských základen. Udělali jsme to správně a včas," uvedl. Nevyloučil však v budoucnu jiný postup.
Šéf Kremlu zdůraznil, že Rusko udělá vše proto, aby ochránilo Rusy, kteří jsou podle něj v ohrožení. "Využijeme všechny prostředky, abychom tyto občany ochránili," avizoval a poukázal na "neonacistické, nacionalistické a antisemitské síly", které podle něj nyní řádí na Ukrajině. Použití silového řešení je však podle Putina krajním, extrémním řešením. Rusko prý necítí potřebu použít na Krymu sílu ani podněcovat k separatismu.
"Jde nám o pomoc lidem, kteří jsou s námi spojeni kulturním vývojem a ekonomicky. Je to naše humanitární mise," prohlásil šéf Kremlu. "Vždy budeme Ukrajinu vnímat jako sousední bratrskou republiku," dodal.
"Když přijmu nějaké rozhodnutí o užití vojenské síly, bude to legitimní a bude to na základně žádosti legitimně jmenovaného prezidenta. Dostojím mezinárodním závazkům," prohlásil s poukazem na apel sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče. Potvrdil, že právě on se na Moskvu obrátil s žádostí o pomoc.
Putin také zopakoval dřívější stanovisko Kremlu, že masivní vojenské cvičení ruské armády při hranicích s Ukrajinou bylo již dlouhodobě plánované a nešlo o reakci na aktuální vývoj, kdy masové demonstrace v Kyjevě svrhly proruského prezidenta Janukovyče.
Janukovyč je dál legitimním prezidentem, vzkázal do Kyjeva Putin
Putin uvedl, že chápe lidi na hlavním kyjevském náměstí Nezávislosti. Lidé podle něj mají právo určovat svůj osud. Zdůraznil ovšem, že tak lze činit pouze legitimní cestou. Janukovyč podle něj při jednání s opozicí a představiteli Západu souhlasil, že se vzdá moci a podepsal smlouvu s opozicí.
Stažení z termináluRuští vojáci údajně opouštějí kerčský trajektový terminál, který obsadili v pondělí, oznámila rozhlasová stanice Kerč FM. Z města prý odjíždí ruská vojenská technika a nákladní automobily plně obsazené ruskými vojáky. Vojáci podle rozhlasu odjíždějí s úsměvem, ale unaveni. Naložili prý už i polní kuchyni. Agentury Reuters následně dodala, že podle informací ukrajinské pohraniční stráže plavidla ruského námořnictva blokovala obě strany Kerčského průlivu. |
"Podle této dohody vlastně odevzdal svou moc a souhlasil se vším, co opozice požadovala. Souhlasil s prezidentskými volbami, volbami do parlamentu, změnami ústavy, reagoval na na naši žádost a žádost Západu i opozice, že nebude užívat síly," připomněl Putin jednotlivé body smírčí smlouvy, na níž se koncem února Janukovyč dohodl s opozičními předáky a ministry zahraničí Polska, Německa a Francie.
Tato dohoda nicméně podle Putina nebyla dodržena: "Hned, jak Janukovyč odjel do Charkova, demonstranti místo toho, aby podle úmluvy vyklidili okupované vládní budovy, obsadili prezidentské sídlo. Tady vidíte, jak ta dohoda fungovala," prohlásil.
Janukovyč tak podle něj zůstává dál jedinou legitimní hlavou Ukrajiny. Nová kyjevská vláda nemá podle ruského prezidenta legitimitu rozhodovat o osudu celé země.
Ukrajinská justice přitom ještě v úterý odpoledne oficiálně požádala ruskou stranu o vydání Janukovyče. Novinářům v Kyjevě to oznámil šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenko. Na svrženou hlavu státu již dříve příslušné úřady vydaly zatykač a ženou jej kvůli údajném podílu na smrti stovky demonstrantů při nepokojích v centru metropole před Mezinárodní trestní soud v Haagu (více o tom se dočtete zde).
Putin se na okraj svého projevu mimo jiné zmínil i o tom, co podle něj stojí za bouřlivým vývojem na Ukrajině v posledních měsících. Příčiny jsou podle jeho slov přitom mnohem komplexnější a sahají hluboko až do 90. let, ke kořenům vzniku samostatné Ukrajiny. "Rozpad jednotlivých tříd dosahuje na Ukrajině obrovských rozměrů, větších než v Rusku," vysvětloval šéf Kremlu nespokojenost národa se stavem politiky a společnosti obecně. "Národ žádal změnu, ale není možné provádět státní změny v okamžiku, kdy je slabá ekonomika," namítal.
Jestli západní státníci přijet nechtějí, tak nemusí, namítal Putin
Výhrůžky západních mocností o zavedení sankcí pak Putin označil za zcela kontraproduktivní. Na dotaz novinářů na aktuální vztahy mezi Kremlem a zbylými členy skupiny G8 odmítl odpovědět. "Naše rozhovory jsou důvěrné, některé jsou prováděny na důvěrných linkách, takže se domnívám, že není vhodné tyto věci komentovat," prohlásil.
Neodpustil si nicméně rýpnutí do Bílého domu s tím, že americká zahraničí politika je zcela jiná než ruská. Podle jeho slov se řídí heslem "kdo není s námi, je proti nám". Putin tak reagoval na poslední zprávy o zrušení účasti prezidenta Baracka Obamy a následně i dalších státníků na chystaném summitu G8 v jihoruském Soči. "Jestli západní státníci přijet nechtějí, tak nemusí," vzkázal ruský prezident svým protějškům.
Západ a Rusko tak stejný pohled na ukrajinskou krizi nepřekvapivě nesdílejí. Naopak je tomu u Číny. Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching totiž podle úterního telefonického rozhovoru mají k situaci na Ukrajině "blízká stanoviska".
Prezidenti velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti OSN vyjádřili podle Moskvy naději, že "kroky učiněné ruským vedení umožní snížení napětí a zajistí bezpečnost ruskojazyčných občanů žijících v Krymu a ve východních regionech Ukrajiny".
Rusko na Ukrajině porušuje mezinárodní právo, kritizuje Obama:
