V prohlášení prezidenta Janukovyče stojí, že během "setkání s trojicí opozičních lídrů nejprve souhlasil s příměřím a následně schválil zahájení vyjednávání, které by mělo ukončit krveprolití a stabilizovat situaci v zemi" (plné znění prohlášení najdete zde).
Opoziční vůdci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok podle agentury DPA prohlásili, že jim prezident Janukovyč příměří přislíbil. Uvedli také, že vládní moc odvolala možný úder bezpečnostních sil proti demonstrantům na kyjevském ústředním náměstí Nezávislosti.
Odvolaný náčelník generálního štábu Volodymyr Zamana na počátku února prohlašoval, že "nikdo nemá právo použít ozbrojené jednotky, které by omezovaly práva občanů". Ukrajinská média proto spekulovala, že jeho odvoláním dává Janukovyč jasný signál k chystanému útoku na opoziční tábor na náměstí Nezávislosti.
Odvolaného Zamana ve funkci nahradil dosavadní vrchní velitel ukrajinského vojenského námořnictva Jurij Ilin, který naopak nasazení armády proti demonstrantům spíše schvaloval.
Opozice se před dohodou chystala na další útok
Přibližně deset tisíc odpůrců prezidenta Janukovyče, kteří byli obklíčeni na náměstí Nezávislosti, se před oznámením dohody podle serveru unian.ua chystalo zaútočit Molotovovy koktejly. Asi tisíc zápalných lahví bylo kolem 18. hodiny SEČ připraveno na barikádách. Demonstrující se také odhodlali k rozebírání některých dřevěných částí domů, materiál používají jako palivo a vyrábějí z něj provizorní zbraně.
Po půl deváté SEČ otřásl náměstím výbuch. Policie používala vodní děla, jednak na hašení požárů, ale také pro rozhánění demonstrantů, kteří na policisty házeli molotovovy koktejly.
Podle posledních informací se demonstrantům podařilo obsadit budovu Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která se nachází nedaleko náměstí Nezávislosti, a také hlavní kyjevskou poštu.
Ukrajinská média informovala, že si zde opozice buduje novou základnu namísto vyhořelého sídla odborů. "Opozičníci přinášejí do budov potraviny, jednorázové nádobí, léky a různé další nezbytné věci. Poslanec Stepan Kubiv z opoziční strany Vlast, který velel Domu odborů, nyní bude velet v budově (televizní) rady," napsal Interfax.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění v na Ukrajině minutu po minutě STŘETY: Vláda povolala do Kyjeva armádu OBRAZEM: Oheň a krev, to je bitva o Kyjev ZEMAN: Zváží zrušení návštěvy Janukovyče v ČR REAKCE: Svět žádá ukončení násilí ZAORÁLEK: Jsem pro přechodnou vládu KOMENTÁŘ: Režim musí být potrestán |
Obsazeno bylo také několik kaváren na hlavní ulici Chreščatyk v centru města. Policie a vojska ministerstva vnitra mezi tím zavelely k těsnému obklíčení náměstí.
Vláda hrozí zásahem armády
Ministerstvo obrany podle serveru BBC pohrozilo, že do "protiteroristické operace" na Majdanu mohou být nasazeny i vojenské jednotky. "Hlavním cílem protiteroristické operace je zastavit extremismus a protizákonné kroky radikálních uskupení, které ohrožují životy milionů Ukrajinců, zajistit ochranu pokojných občanů a nepřipustit vypuknutí občanské války na Ukrajině," prohlašovalo ministerstvo ve středu odpoledne.
Policisté v Kyjevě kontrolovali ulice vedoucí do centra, kde probíhají největší protesty, a zastavovali všechna auta, která se snaží projet. Policisté také kontrolovali, zda řidiči nepřeváží zbraně, pneumatiky či jiné věci na podporu demonstrantů. Mnoho obchodů, podniků a restaurací v centru Kyjeva, zejména poblíž náměstí Nezávislosti a v ulici Chreščatyk, uposlechlo výzvy úřadů a dočasně přerušily provoz. Školy podle městských úředníků zůstanou zavřené minimálně do 21. února. Život ve městě však nejvíce poznamenalo přerušení provozu metra.
Nepokoje zuřily i mimo Kyjev. Ve městě Chmelnickij po šesté večer zaútočili demonstranti na budovu tajné služby SBU. Do prvního a druhého patra vrhali Molotovovy koktejly a zažehli požáry. Z budovy stříleli příslušníci tajných služeb ostrými náboji a zasáhli tři lidi, jedna žena údajně zahynula.
Protestující podle informací agentury Interfax vyplenili a zapálili také sídlo vládní Strany regionů v Poltavě východně od Kyjeva.
Protesty se šíří celou Ukrajinou
Násilí na Ukrajině eskalovalo v noci z úterý na středu. Protesty v Kyjevě nabraly během úterka ráz pouliční občanské války. Počet obětí po noci na středu narostl na 26. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví kromě toho uvádí, že s vážným zraněním bylo hospitalizováno 241 lidí. Je mezi nimi 79 policistů a také pět novinářů (více o dosavadní situaci v Kyjevě se dočtete zde).
Protesty se v uplynulých dnech rozšířily také do dalších regionů Ukrajiny. Poslanci v ukrajinské Lvovské oblasti vyhlásili ve středu nezávislost na oficiální ukrajinské vládě. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a prohlásili, že za region přebírají odpovědnost. Nepokoje také oživily volání po tom, aby se převážně ruský poloostrov Krym opět přičlenil k Rusku (více o protestech ve Lvově se dočtete zde).
Vyhrocená situace na Ukrajině vyvolávají ostré i smířlivé reakce po celém světě. Polský premiér Donald Tusk například požaduje sankce vůči ukrajinské vládě, šéf Evropské komise José Barroso volá po okamžitém řešení. Zcela jiný zní z Ruska, které ukrajinskou vládu dlouhodobě podporuje (více o zahraničních reakcí se dočtete zde).
Centrum Kyjeva zpustošené nočními boji:
