"Režim začal s vojenskými zákroky proti lidem. Desítky lidí byly v Kyjevě zabity a stovky zraněny. Plníme přání společnosti a přebíráme plnou odpovědnost za osud oblasti i jejích občanů," citovala prohlášení nové lvovské vlády agentura Interfax.
Protivládní aktivisté v noci na středu ve Lvově obsadili prakticky všechny budovy, kde sídlí silové či správní složky kontrolované z Kyjeva. Do rukou protivládních demonstrantů se dostalo i zdejší sídlo ukrajinské kontrarozvědky, oblastní centrála policie i prokuratura. Lidé z oken vyhazovali úřední dokumenty, na ulici je pálili.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění v na Ukrajině minutu po minutě STŘETY: Vláda povolala do Kyjeva armádu ZEMAN: Zváží zrušení návštěvy Janukovyče v ČR REAKCE: Svět žádá ukončení násilí ZAORÁLEK: Jsem pro přechodnou vládu POLITOLOG: Občanská válka? Zatím ne, ale... KOMENTÁŘ: Režim musí být potrestán |
Místní parlament následně sestavil vlastní výbor, který převzal úlohu místní vlády. Za hlavní cíle si vytkl zajištění řádného chodu veřejných služeb i komunikace, ale také podporu protivládních demonstrantů v Kyjevě. Na webové stránce lvovského parlamentu to uvedl jeho předseda Petro Kolodyj, který stanul v čele nové místní vlády.
Jeho členy jsou místní poslanci, veřejně činné osobnosti, vědci, i tváře známé z kyjevských protestů. Výbor převzal kontrolu nad veškerými úřady v oblasti a vyzval všechny státní zaměstnance a občany, aby se řídil nařízeními, která Kolodyj podepíše.
"Zákonně zvolené místní rady a výkonné výbory, které ustanovily, zůstávají legitimními autoritami ve Lvovské oblasti. Většina policejních jednotek už oznámila, že se postaví na stranu ukrajinského lidu a podřídí se výkonnému výboru," píše se v prohlášení.
Vraťme se do Ruska, navrhuje krymský poslanec
Lvovský parlament sice vyhlásil nezávislost na Janukovyčově vládě, ne však na Ukrajině samotné. Na tradičně proruském Krymu je situace odlišná, nebo by spíše mohla být. Tamní parlament totiž uvažuje o tom, že by se autonomní republika na poloostrově Krym připojila k Rusku.
"Pokud se situace na Ukrajině nevyřeší, musíme jako poslanci řešit, jestli se Krym nemá vrátit Rusku," citoval server Russia Today Nikolaje Kolisničenka ze Strany regionů. Podle sčítání obyvatel z roku 2001 je 58,5 % obyvatel Krymu ruské národnosti. Snahy o co největší míru autonomie či partnerství s Ruskem region provází od té doby, co Ukrajina získala nezávislost a Krym jí připadl.
Jednotlivé oblasti svými kroky reagují na dění v hlavním městě Kyjevě, kde při střetech opozice s policií během úterý a noci na středu zahynulo nejméně 25 lidí. Obětí je přitom pravděpodobně ještě víc (o situaci v Kyjevě čtěte zde). Centrum hlavního města je plné dýmu z hořících pneumatik, na straně opozice i policie jsou stovky raněných.
Nepokoje se rozšířily i do dalších oblastí země, kromě Lvova padlo do rukou opozice i sídlo gubernátora v západoukrajinském Ternopilu. Demonstranti podpálili oblastní policejní velitelství, jehož osazenstvo se vzdalo. Pod kontrolou ternopilských demonstrantů je také úřad místní prokuratury, kde prý dav spálil všechny složky případů proti stíhaným demonstrantům.
V Ivano-Frankivsku v noci do úřadu gubernátora proniklo komando krajně pravicové organizace Pravý sektor a budovu odmítlo opustit. Oblastní šéf policie údajně pod tlakem událostí odstoupil. Útok na policejní velitelství podnikli i demonstranti v západoukrajinském městě Rivne, kde dav zablokoval kasárna pohotovostních jednotek Berkut připravených k přesunu do Kyjeva.
Násilnosti hlásí ukrajinská média i z východu země, který většinou stojí pevně za prezidentem Janukovyčem a jeho vládou. Terčem útoku se tam staly zejména kanceláře strany Svoboda a proevropského hnutí UDAR. Oblastní kancelář strany Svoboda vyhořela v Charkově, v Krivém Rohu neznámí útočníci napadli místní úřadovnu hnutí UDAR a zapálili její vnitřní vybavení.
Ukrajinské regiony Krym a Lvovská oblast
