Změnu způsobu jmenování profesorů začali politici řešit poté, co prezident Miloš Zeman loni na jaře odmítal jmenovat Martina C. Putnu. V té době navrhl tehdejšímu ministrovi školství Petru Fialovi, že tuto pravomoc předá právě šéfovi resortu.
Jmenování Putny si Zeman podmínil tím, že mu nebude muset dekret předat osobně a že ho parlament v budoucnu povinnosti jmenovat profesory zbaví. Fiala mu vyhověl a nechal vypracovat novelu vysokoškolského zákona.
Jenže tehdejší ministr školství a nynější předseda ODS mínil a Rusnokova vláda měnila. Osmého ledna letošního roku rozhodla, že pravomoc jmenovat profesory získá předseda Senátu (podrobnosti čtěte zde). Univerzity krok kritizovaly.
Profesorští čekatelé coby rukojmí Zemanových vrtochůKomentář Josefa Kopeckého |
Profesorští čekatelé se mezitím nakupili, k prvnímu únoru jich bylo 85 (rozhovor s jednou čekatelkou čtěte zde).
Stávající zákon jednou větou říká, že profesory jmenuje prezident republiky. Novela (vyznačení změn najdete zde) na místo tohoto paragrafu zařadila obsáhlejší formulaci, převádějící pravomoc na předsedu Senátu. Rovněž vymezila, za jakých podmínek nemusí šéf horní komory profesora jmenovat, a sice "pokud nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na jeho výsledek".
Samolibost a vydírání, znělo vůči Zemanovi zleva i zprava
Ve Sněmovně nicméně Zemanovo přání čelilo ostré kritice zleva - tedy z řad komunistů - i z lavic pravicové opozice.
Kdo jak hlasovalHlasy pro zamítnutí novely dodala většina poslanců ANO, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Úsvitu. Většina komunistů se zdržela (pro zamítnutí s Grebeníčkem hlasovali tři). ČSSD, která ve vládě drží ministerstvo školství, byla z většiny proti zamítnutí. |
"Velcí lidé také chybují, někteří tak často, že by je někdo mohl považovat za malé. Prezident Zeman je povinen respektovat stav a vykonávat svou funkci v jejím ústavním rámci. Některé jeho kroky vyvolávají pochybnosti, zda si nepočíná příliš sebestředně," kritizoval Zemana nebývale ostře poslanec a bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.
A pokračoval dál. "Prezidentovy pravomoci by měly být precizovány tak, aby si je nemohl vykládat podle svého. Stovka profesorů je vystavena nepochopitelné samolibosti hlavy státu, která jim odmítá podepsat příslušné dekrety," nebral si komunistický poslanec servítky.
Jeho projev předznamenal neobvyklou konstelaci, kdy konzervativní komunista Grebeníček hlasoval na rozdíl od většiny svých stranických kolegů po boku pravicové opozice a vládních křesťanských demokratů.
"Považujeme tento materiál za zcela účelový a nebudeme podporovat jeho postoupení do druhého čtení," přidala se k němu poslankyně TOP 09 a Starostů Anna Putnová, která se ve Sněmovně specializuje na školství. Připomněla, že s návrhem nesouhlasí ani reprezentace vysokých škol.
V rozpravě se pro zamítnutí novely vyjádřili například i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil či předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. "Kdyby kdokoliv z nás vzal někoho za rukojmí a vydíral úřady a instituce, byl by právem obžalován, odsouzen a s pomocí Boží zavřen. Když však někdo bere vysokoškolské profesory jako rukojmí pro prosazení svých cílů (...), tak zde o tom vedeme vážnou debatu, místo abychom řekli, že na vydírání nepřistoupíme," uvedl Schwarzenberg.
Návrh hájil osamocený ministr školství Marcel Chládek s tím, že ve druhém čtení by novelu šlo upravit tak, že by přece jen profesory jmenoval ministr školství. "Děkuji za pozornost a jen upozorňuji, že tady někdo nechal okousaného medvídka," loučil se Chládek v lehčím tónu od řečnického pultu. Ani obveselení poslanců mu však nepomohlo v prosazení změny do druhého čtení.
